Autor:
neviâthielDatum: 08. 12. 2005, 18:23:00
Napadlo mě podívat se do svého deníčku, co jsem psala na počítači... takže:
30. 10. 2003
Počítač dorazí o týden později, než jsem čekala, ach jo… zase jsem celý večer prochatovala s druhačkou Sothis
Blue (hned na první pohled mi bylo jasné, kde tu přezdívku sebrala). Snaží se mi vymluvit albatrosácké
skloňování. Remuse jsem nerozdejchala nikdy, jenže když vidím, jak skloňuje na papíře Siriovo jméno, vzpomenu
si na kámošku Sirii z ICQ
2. 10. 2003
Už toho mám fakt dost, celé dny jsem nenaklepala ani
čárku, na labu je moc lidí a když mě zrovna kopne múza, je tam jako naschvál plno a kilometrové fronta. Na
druhém labu plno nebejvá, jenže, do prčič, zapomněla jsem, jaké mám heslo na loginu…
Přistihla jsem se,
jak bubnuju prsty do lavice na přednášce.
ABSŤÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁK
Odpoledne jsem doprovázela kámoše platit
internet na Malou stranu (proč museli tu fakultu tak blbě rozmístit po půlce Prahy?). Banda studentů na
křeslech ve čtvrtém patře nás poslala k posledním dveřím. Otto koukal po jmenovkách na dveřích u stěny vlevo,
zatímco já suverénně zamířila k dveřím na konci chodby, zapomenuvši, že za tou stěnou je už sousední Zemský
dům a ta stěna se před rokem dvěma zazdívala, takže už mezi oběma budovami není nic jiného než pořádně tlustá
zeď (i když se traduje historka o zedníkovi, který vylezl uprostřed přednášky ze skříně, podíval se na tabuli
plnou prapodivných vzorečků, řekl „A sakra“ a vlezl zpátky do skříně). Vedle dveří byla jmenovka, na kterou
někdo vtipný napsal „Harry Potter a Tajemná komnata“.
9. 10. 2003
To jsem zvědavá, jestli se
z malostranské fakulty dostanu do Zemského domu, když budu na ty zazděný dveře ve čtvrtém patře syčet,
popřípadě do nich třískat židlí (nebo nějakou ukradenou deskou, fakulta se průběžně rekonstruuje) a řvát
„Mellon!“. Kde bych sebrala Gandalfovu hůl.
Mám notebook! Jó! Sice mi trvalo sakra dlouho přetáhnout
svoje soubory z našeho domácího počítače, ale co… dostala jsem k němu rovnou klávesnici, hehe… táta dobře ví
proč, já budu mít nadprůměrnou spotřebu…
Hm, nefungovalo to. Vsadím se, že tu jmenovku udělal někdo z
katedry matematické analýzy, pokud to nebyl ten potrhlý UNIXář, co sousedí vedle… spíše to první, podle těch
keců o kouzlech s čísly na přednáškách a o neviditelných fixech na cvíkách…
19. 10. 2003
Na té
psí výstavě byla docela kosa a psi úplně všude. Ségra v autě prohodila, že by byla sranda vyfasovat rozhodčího
s pleší a vousy, protože Elsinka se takových bojí. Měl vousy a kšiltovku. Chudák ségra. To bude trapas, až
před ním Elsinka vezme roha…
Pár hodin jsem proseděla vedle mladé chovatelky s překrásnou černou
labradorkou, jejíž přítel byl taky matfyzák. Na ten matfyz prý vypadám. No těbůh. To dělají ty brýle, ale fakt
bych bez nich nenašla ani kliku od dveří ve vlastním pokoji.
Někdy během téhle rozmluvy mi na hlavě
přitáhla pracka devadesátikilového štěněte tosy, které se neustálo dožadovalo pozornosti, protože je páníček
nechal nám za zády. Málem jsem se kousla do kolene. Vůbec se nedivím, že přibližně metrák s rozběhem dokáže
smést třináctiletého skrčka na zem… ostatně setrvačnost platí pro všechny taky, že… checht, právě jsem
vymyslela něco opravdu zákeřného a hnusného k té rvačce v kavárně, kterou mám rozepsanou. Ještě vymyslet jméno
pro toho chudáka, který to odskáče.
16. 12.2003
Za Trojou jsou Bohnice a kousek od fakulty z
jedné strany blázinec a z druhé Nuselský most. No comment nebo jak říká Otto – to jsou haluze.
14.
1. 2004
Zkoušku z lingebry jsem zrovna na jedničku nenapsala a odpoledne jsem si odhlásila tu zítřejší,
protože jsem si zapomněla klíče, když jsem si jela pro peníze na kolej, a strávila odpoledne v labu místo
učení principů. Matoušek se asi dost divil, když jsem se celou tu hodinu a půl ráno na písemce tlemila Honzovi
Kadleců do zad. Má blond vlasy po ramena, velké oči a opalování asi není jeho hobby. Zatracené podvědomí… a já
si pořád říkala, že mi napsat Izmaela šlo nějak podezřele rychle… cheche, napsala jsem a zabila spolužáka…
Hanka se vyptávala, co dělám na přednáškách v druhém ročníku fyziky, protože tam chodí její spolubydlící.
Co bych tam dělala. Když jsem moc daleko od Lenky, píšu do bloku a sousedi na ně divně koukaj, protože tam
mají na rozdíl ode mně co dělat a ruka jim tak rychle nejede. Když jsem vedle ní, nepíšu nic, možná tak
chatuju na papíře.
16. 1. 2004
Kámoška mě vzala na maturák své paralelky. Po dvou panácích
jablíčka, dvou deckách vína a velké neředěné whisce (v tom pořadí, jak jsem uvedla) jsem zjistila, že mi v
bloku, který jsem s sebou přitáhla i tam, zbývají jen dva papíry. Ještě že na WC ještě byly ručníky. Sice jsem
silně ujela a tohle asi nepoužiju, ale na poslední papír jsem napsala parodii na konec pětky, za který by mě
Rowlingová žalovala, ale nejdříve by jí to musel někdo přeložit.