Vložil(a): loony
Datum: 23. 11. 2005, 21:52:04

Už jsem se o tom kdysi s někým bavila, a tak by mě zajímalo, jestli to znáte taky. A z otho už chápete všechno, že? =)))
Tak dobře… Uvedu příklad… Třeba právě teď pomalinku polehoučku začínám psát novou kapitolu od Remíka – právě teď jsou v pátém ročníku – on a Lily v prefektském kupé… Remus začne mávat rodičům (lépe řečeno jenom mámě), Lily však sedí. Vůbec nevím, proč jsem ji nechala jen tak sedět, ale prostě se mi zdálo, že musím. Jenže pak jsem potřebovala objasnit, proč nemá komu mávat. Je jasné, že její rodiče, kteří prý byli opravdu šťastní, že je čarodějkou, by museli mít docela vážný důvod. Proto si vymyslím, že Petunie přišla nedávno na koupališti k docela vážnému úrazu hlavu a rodiče jsou s ní v nemocnici. Asi o dvě strany později se stane nehoda. Remus potřebuje ošetřit. Spíš obvázat jednu ruku a jak se hned hodí obvazy, které paní Evansová pro jistotu Lily přibalila do kufru, protože se samozřejmě bála o svou dceru a kouzlům věřit prostě nemůže…
Já vím, takhle to možná zní strašně, ale rozepsané na víc stran je to strašné o trochu míň…
Tohle je příklad, který si pamatuju, protože jsem ten výjev ve vlaku právě dopsala, ale vím, že se mi to docela často stává u jednorázovek. Mojí úchylkou je, že se strašně ráda rozepisuju do detailů (a někdy až moc), jenže někdy se mi to opravdu hodí. Kolikrát se mi stalo, že díky takovéto náhodě se mi povídka posunula o kousek výš, protože se mi tam otevřela možnost pro myšlenku, nebo pro další příčinu něčeho, o čem jsem předtím ani já sama netušila.
A všimněte si, že třeba tady sehrálo obrovskou roli, že jsem Lily nechala jen tak sedět a neloučit se s rodiči, přestože jsem vůbec nevěděla proč… To je na tom to nejhezčí…

Takže, drazí a milí autoři fanfikcí, stává se Vám to taky někdy? Využíváte takovýchto náhod? Zatím jsem se o tom bavila jen s jednou nebo dvěma autorkami, ale shodly jsme se, že to není nic neobvyklého…

Autor: neviâthiel
Datum: 24. 11. 2005, 23:06:13

Mám ve zvyku i do povídek psát tzv. odstředivé scény, tj. scény, které s dějem nemají nic společného, ale dokreslují vztahy mezi postavami nebo jejich charaktery. A párkrát se mi stalo, že se časem z té odstředivé scény stala scéna důležitá pro další děj.

Autor: ave
Datum: 24. 11. 2005, 22:57:15

Jistě, náhod ráda a často využívám, ale strašně mě štve tak trochu opačný případ, když si nějakou scénou připravuju podhoubí pro následující děje, mám v myšlenkách prokreslené určité další scény a vysvětlení, které budou následovat a když se v psaní dostanu až k nim, tak najednou zjistím, že je použít nemůžu, protože by působily hloupě, nelogicky a vůbec by se do povídky nehodily. Tyhle scény pak s těžkým srdcem nechávám jejich osudu, ačkoli jsem se na jejich zpracování třeba i hodně těšila.

Autor: loony
Datum: 24. 11. 2005, 23:15:34

to mi něco silně připomíná... nejhorší na tom je, že já postupem času zjišťuji, že děj mé prozatím nejpropracovanější povídky (jediná vícedílná, kterou snad i jednou dokončím - ze dvou pokusů, dodávám), mimochodem té, jejíž část jsem tu načrtla, má tak strašný děj, že až se dostanu k určitým scénám, tak buď je budu muset napsat úplně jinak než bylo původně v plánu, nebo mě i ten jeden jediný poslední čtenář, který si mou povídku aspoň otevře, zabije... když si přeběhnu děj ve zkratce, je to strašné melodrama... už mám v plánu něco utlumit, ale i tak... ještě to bude sranda... jediné, co mě utěšuje, je fakt, že stejně s mou rychlostí aktualizování tu povídku prostě do konce života nedodělám... (nebo aspoň do vydání sedmičky... aspoň si pak konečně přestanu lámat hlavu s jediným nedořešeným místečkem, a to jestli mám udělat happyend nebo ne, JKR to trošičku vyřeší za mě...)

Autor: ave
Datum: 24. 11. 2005, 23:22:43

Já většinou hrubé plánování povídek reviduju za provozu. A konce jsou kapitola sama pro sebe. Z ranných pokusů psát jsem se poučila, že pokud nemám už na začátku představu o konci, tak povídku nikdy nedopíšu. Od té doby vždycky vím jak by tak měla povídka končit, ale často se mi stane, že nakonec ten konec vyzní úplně jinak, než jsem plánovala na začátku.
To už je prostě to úžasné dobrodružství, kterým psaní je :o)

Autor: loony
Datum: 25. 11. 2005, 18:51:53

já právěžě konec měla taky vymyšlený... bodejť by ne, já původně chtěla psát krátkou jendorázovku... když jsem po pěti stranách textu (v počítači) zjistila, že Removi rodiče se právě daly dohromady (a já chtěla psát krátký průřez Removým životem), rozhodla jsem se, že bude nutnost to celé dělit... ze začátku jsem si byla jistá, že Rema zabiju - fuj, fuj, fuj - ale po přečtení šestky se mi dost překroutila poslední kapitola a já od té doby noc co noc dumám, jak to ukončit a nic moc mě nenapadá...
jinak, jednorázovky tvoje definice konce vystihuje dokonale... a vlastně i kapitoly... je to skvělá definice...

Autor: neviâthiel
Datum: 24. 11. 2005, 23:31:51

To ti můžu podepsat. Už kolikrát se mi stalo, že jsem začala psát a věděla, jak to skončí. A ono se to postupen času odklonila od původníá představy v pěkně ostrém úhlu - měla jsem vymyšlené finále. Z toho finále většina věcí zůstala, ale celkově to skončilo jinak. Nehledě na ty spousty linií, co nabírám za plného provozu.

Autor: neviâthiel
Datum: 24. 11. 2005, 23:00:09

Znám, znám. Když dělám korektury delších věcí, je tam toho na smazání docela habaděj...

Autor: ave
Datum: 24. 11. 2005, 23:18:41

No, ale nejhorší je, když tu scénu člověk prostě smazat nemůže, protože jistou důležitost má. Takhle mě občas na určitých místech mých povídek přepadá smutek, protože vím, kam se to mělo vyvinout a nevyvinulo.

Autor: neviâthiel
Datum: 24. 11. 2005, 23:29:27

Já je většinou smazala proto, že ztratily výáznam a nakonec tam spíš překážely. Ale jinak nemažu co nemusím.

Autor: Black Thestral
Datum: 24. 11. 2005, 18:56:11

fajník, tak to jsem ráda, že už to bude :-)

a kam vlastně povídku vlastně dáš, smím-li se ptát, když HP stránky jsou jaksi v ..... no, však víš

Autor: neviâthiel
Datum: 24. 11. 2005, 23:32:31

Albert dělá novou stránku pro fanfiction a Sothis ji překládá - takže někdy to bude. Nevím kdy, ale snad bude.

Autor: loony
Datum: 24. 11. 2005, 20:59:09

no... ono napsat jednu scénu a napsat celou kapitolu je trošičku rozdíl... jinak se asi objeví na ph.netu a na mých stránkách ( http://loony-web.wz.cz ) - mimochodem, jestli ani na jedno místo nechodíš, tak by tě možná zajímalo, že pátá kapitola je na světě, přidávala jsem ji určitě až po skonání hp.cz

Autor: Duellona
Datum: 24. 11. 2005, 11:32:45

to je v poho, jedna udalost v Rowlinej knihe nadvazuje na desat dalsich...

Autor: Dott
Datum: 23. 11. 2005, 23:00:01

K tým zbytočnostiam, raz sa mi jednorázovka, akosi no ehm... rozliezla na 15 000 slov. Ale myslím, že je celkom jedno, aká je poviedka dlhá, dokonca nezávislo od pôvodného plánu, ak tam tie hory slov ni sú zbytočné a to sa ti podľa môjho osobného čitateľského názoru nestáva.

Autor: Christy
Datum: 23. 11. 2005, 22:33:16

No, k jedné povídce mě insipiroval sen. To bylo vážně krásné a chtěla jsem tu atmosféru převést i do té povídky, ale myslím, že to nedopadlo tak, jak jsem si přála. Snová atmosféra je něco úžasného...

Autor: loony
Datum: 24. 11. 2005, 18:34:36

to mně trošku připomíná vznik písně Yesterday... Paul se taky vzbudil a měl celou melodii v hlavě... pak prý strašně dlouho chodil a ptal se každého, koho znal, jestli tu píseň neznají, protože se bál plagiátorství...

Autor: Black Thestral
Datum: 24. 11. 2005, 18:58:12

to se stává mojí kámošce, která hraje na klavír ... jednou mi zahrála úplně úžasnou melidii, já z toho byla úplně paf a prý ať s tím něco dělá a ona na to: "Nojo, jenže já nevím jeslti už to někdo předemnou nespožil"
A mimochodem, to že pochází ze snu jsem slyšela taky o Imagine

Autor: Cho.Changova
Datum: 24. 11. 2005, 14:36:04

to jo, ale prave tezko se popisuje, a nebo si to pamatujes jen utrzkovite.jo a co je to za povidku?

Autor: Ebženka
Datum: 23. 11. 2005, 22:25:18

No, Terry Pratchett tvrdí, že svět je plný příběhů, které se vznášejí ve vzduchu a občas se odehrají nebo vlezou do hlavy některému člověku postiženému vnímavostí, tj. autorovi, aby je sepsal. V takovém případě je tohle všechno perfektně pochopitelné a vysvětlitlené. Ta situace v tom příběhu prostě logicky musela být a tys ji odhalila.

Z toho taky plyne, proč tolik špatných autorů nechá plavat dobrý nápad nebo ho úplně zazdí - prostě nemají tolik vyvinutý "sluch" a z příběhu se dozvědí jen zlomky, takže ho nomohou správně převyprávět. Jako v tiché poště, když vám z "Mary má hezké šaty" vyleze "Frantovi smrděj paty" (to byl citát)

Autor: loony
Datum: 24. 11. 2005, 18:40:15

hm... pěkná teorie...