Vložil(a): Aries
Datum: 31. 10. 2005, 20:46:59

To by mě zajímalo - dokážete si vybavit nějakou hodně starou vzpomínku z nejranějšího dětství?
Já si pamatuju sem tam tkové útržky, ale má mtkaovo usouvislejší věc, k té mě inspirovaly traumatizující pohádky. Konkrétně šlo o pohádku, jak si Křemílek a Vochomůrka pekli kaštany a ty kaštany jim zbourali chaloupku, no znáte to. Tak to mi doma četli, byla to taková ta malá barevná knížečka, tak už z toho jsem byla celá na větvi, a pak matka přinesla domů opravdické kaštany a dala je do trouby a zapomněla je propíchat, takže začaly taky praskat. To byla šílená hrůza

Autor: happy-smile
Datum: 01. 11. 2005, 17:27:37

nevim presne kolik mi bylo......asi trochu min nez tri roky.....vysly sme s mamkou pred barak, ona zjistila ze zapomnela zamknout a rekla mi at tam pockam. no a ja sem mezitim zdrhla.....mamka me vsude hledala a pak me nasla na nejakym hristu jak se tam snazim vylizt na houpacku....uplne si pamatuju jak sem se tam porad snazila vyskocit :)))) uz nevim jak to bylo daleko, ale prej na maly decko dost :D

Autor: A.B.Viationne
Datum: 01. 11. 2005, 17:23:28

ja si vybavuji vlastni prebalovani... nevim, kolik mi bylo, ale vim, ze se mi to vubec nelibilo

Autor: Hermióna Granger
Datum: 01. 11. 2005, 14:07:53

Mezi mé nejstarší vzpomínky patří zážitky ze školky,ale tu si pamatuju dobře a ještě dřív si pamatuju,že jsem stála u stromečku a otec se mi snažil vnutit prskavku a já jsem se jí strašně bála,to mi mohli být tak 3 roky.

Autor: neviâthiel
Datum: 01. 11. 2005, 13:38:11

Tu svoji dokážu přesně zadatovat - byly mi necelé dva roky a moje tříměsíční sestra se otočila na přebalovacím stole a spadla na zem.
Ještě mám jednu starší, ale kdoví, kolik mi tehdy bylo. Mamka mě utírá po koupeli nebo přebaluje - to nevím, prostě vím, že jsem na ni koukala jako mrně ze stolu.

Autor: Esclarte
Datum: 01. 11. 2005, 09:31:45

Jéje, co já vím. Nejstarší vzpomínky, pokud je mánm, jsou promíchány s fotografiemi a vyprávěním rodičů tak, že nejsem 100 říci, co je co. Například v létě, když mi bylo rok a půl (nebo spíš třičtvrtě), potom, co umřel děda, jsme byli s babičkou na chatě a příbuzní nás vzali autem na Rábí. A myslím, že se mi vybavuje okamžik, jak jsme potom stáli na návsi (tam, co máme chatu) v pozdně odpoledním slunci. A fotili se.
Pak mám jednu mlhavou vzpomínku z jeslí na to, jak cvičíme. Ta je určitě moje, protože mi o ní nemohl nikdo vyprávět. Ale kolik mi bylo, to nevím.

Autor: katak
Datum: 01. 11. 2005, 09:15:16

Moja najstaršie spomienka je asi tá,keď som asi ako dvojročná išla po ulici a jedla benátovú tyčinku.
Absolútne nechápem prečo,ale nejako sa mi to vrylo do pamäti

Autor: Sothis
Datum: 01. 11. 2005, 01:09:49

Tmavě červená sedačka na kole, kterým mě vozili do jeslí. Jesle ne. Jenom sedačka.

Autor: Zlatoslav Lockhart
Datum: 31. 10. 2005, 22:33:49

Moje staré vzpomínky nejsou zrovna radostné. Třeba si pamatuju, jak jsme si s bráchou prohlédali různé katalogy a říkali, co bychom chtěli. A když jsem chtěl něco, co už chce on, začali jsme se hádat a on mě pak praštil kladívkem po hla. Naštěstí ne moc silně. Jednou mi zase rozbil hlavu zobákem umělého páva. A ještě si pamatuju, jak jsem ve školce jedné holce vytrhl docela hodně vlasů (najednou) a jednoho kluka jsem praštil kýblíčkem. Ale nejstarší je asi to, když nám na dvoře hořel seník.

Autor: ave
Datum: 31. 10. 2005, 22:28:13

Úplně nejstarší vzpomínka je procházka po Praze zalité zářivým jarním sluncem, ale nevím, kolik mi tenkrát mohlo být.
Časově určená nejstarší vzpomínka je, jak jsme se stěhovali když mi byly tři roky. Pamatuju si, že jsem v ruce držela plyšovou kočku a jak mě a bratříčka tatínek usadil na zadní sedačku našeho auta. Ta sedačka měla potah z takové výrazně kostkované látky a štípala na nahé kůži...

Autor: kju
Datum: 31. 10. 2005, 21:55:11

Tedy jak tak čtu ty opravdu hodně rané vzpomínky, tak jen čekám, až někdo napíše: no, lezu takovým tmavým tunelem do strašně nepříjemnýho světla...

Autor: Lunita
Datum: 31. 10. 2005, 22:01:18

Alebo: Tak som tam bola v takej tmavej miestnosti, začali mi rásť ruky, nohy. :)) Pamätá si niekto na to? :)))

Autor: kju
Datum: 31. 10. 2005, 22:44:59

...sedím si vklídku, v příjemném přítmí a najednou připlouvá takový hejno trapných zmítajících se rybiček...

Autor: Lunita
Datum: 31. 10. 2005, 22:47:59

No ďalej sa už zájsť nedá. Dieťa do 3 mesiacov ešte nevníma...

Autor: Sebastien
Datum: 31. 10. 2005, 21:55:11

Moje první vzpomínka patří příjezdové cestě k našemu domu, to mi ještě nebyly tři, pamatuju si i počasí a vzor na máminých těhotenských šatech (to čekala ségru).
Pak na to navazuje můj spor s kamarádkou, která z našich těhotných maminek má větší prsa.
jo a taky moje první kresba: byly to radiátory a namaloval jsem je ... mamka říkala že vryl, na stěnu pokoje.

Autor: loony
Datum: 31. 10. 2005, 21:50:04

jak prelizam detskou postylku... byly tam takovy sprusle... a sly stahnout... a ja chytry dite je stahla dolu a vylezla ven... a nasi jeste spali...

Autor: Aries
Datum: 31. 10. 2005, 21:57:51

tohle udělalo moje dítě asi v roce a půl. šprušle nešly sundat, přesto vylezlo a nakráčelo vesele do kuchyně. Já myslela, že me vomejou. Ale nevím, jestli si to pamatuje

Autor: Ebženka
Datum: 31. 10. 2005, 21:48:07

to jsem ráda, že máte taky hodně staré vzpomínky. Mně to zatím nikdo nevěřil. Moje nejstarší je, že stojím kus za babičkou a koukám se, jak krmí psa Lumpíka - sypala mu do misky krásně žluté brambory od oběda. Tráva byla čerstvě posekaná, byl podzim nebo pozdní léto a babička měla tmavé kalhoty a modrou dederonovou zástěru s fialovým vzorem. Lumpík umřel, když mi byl rok a půl, takže mi dodnes nikdo nevěřil, že vím, jak vypadá.

Autor: Sebastien
Datum: 31. 10. 2005, 22:00:07

Já ti věřím, na vysoké se nám to pokoušeli vštípit do hlavinek.

Autor: kju
Datum: 31. 10. 2005, 21:29:23

Já mám až docela mladé vzpomínky - až tak ze třetího roku:
- tatínek mě informuje, že budu mít sestřičku
- řekla jsem "ty vole" a dostala za to solidní kartáč
- něco jsem provedla a za trest jsem místo večerníčku musela česat třásně na koberci
- přivezli z porodnice sestřičku. Jsem nadšená
- ležím v posteli a tatínek mě krmí ovesnou kaší - vybírá ty nejčokoládovější kousky
- prababička vyhrožuje, že jestli nebudu hodná, dá mě tamtomu pánovi
- prababička mě uspává
- čekám na maminku před obchodem a vyjídám mouku z mezery mezi dlaždicemi chodníku
atp.atp.

Autor: Astoreth
Datum: 31. 10. 2005, 21:47:26

já jsem dostala kartáč v tomhle věku za daleko míň...otec mi něco řekla a já odvěila "Ale houby...." a to bylo řevu jak u paviánů
prababička. mi zpívá kalamajka mik mik a pak se ptá jestli u ní zůstanu a já nechci....
čekám na maminku před obchodem a automaticky se chopím ruky která se ke mne vztahuje...máti vybíhá ven a nadává té ženské, která mne chtěla odvést a hned potom mě, že nemám s cizími lidmi.....

Autor: Fleur. Delacourova
Datum: 01. 11. 2005, 02:05:49

taky dobry, takovych taky semm obcas zazila nejaky podobny omyl

Autor: kju
Datum: 31. 10. 2005, 21:52:30

Ale fuj, to bych té ženské rovnou oči vyškrábala (pro jistotu) a ne jen nadávala.

Však já bych taky dostala i za "ale houby" (asi i ještě teď...:o), ale kolem toho "ty vole" bylo tolik vyšetřování, že si to prostě pamatuju.

S kalamjkou jsi mi připomněla babiččino nefalšované dojetí, když jsem zpívala "Až já budu velká, bude ze mě selka..."

Autor: Astoreth
Datum: 31. 10. 2005, 21:57:32

to muselo být roztomilé....

já bych asi taky dostala za ale houby ještě skoro ve třiceti....důkazem toho je, když jsem se nerozvážně při hodnocení HP 5 hlasitě před rodiči vyjádřila v tom smyslu, že Umbridgeová je kráva...tos neviděla a neslyšela. A já to nečekala...Oba se na mne vrhli, jak to mluvím....doteď jsem z toho trochu v šoku.

Autor: Aries
Datum: 31. 10. 2005, 21:30:56

Tak ta poslední vzpomínka je nejlepší. Já si zase teď vybavila, jak jsem strčial sponku do zástrčky

Autor: kju
Datum: 31. 10. 2005, 21:33:37

Být tvoje matka, tak mě z tebe raní...

Autor: Astoreth
Datum: 31. 10. 2005, 21:08:30

mám nějaké vzpomínky, ale nedokážu je zařadit. Nejsilnější ale je (a ta se dá odvodit) bratr byl miminko v kočárku a byli jsme jako rodina na procházce a já do něj šťouchala rezavým drátem. Máma se na mne hneala s napřaženou rukou a jak mne praštit slétl jí z prstu zásnubní prsten s rubínem. Hledali ho z tátou a nenašli...máma děsně brečela. mohlo mi být asi kolem dvou let.

Autor: kju
Datum: 31. 10. 2005, 21:30:29

To je neskutečný, že si pamatuješ tak ranou vzpomínku. A... drátem, říkáš? Hm... docela síla. Asi jsi měla vždycky originální nápady.

Autor: Astoreth
Datum: 31. 10. 2005, 21:39:17

pamatuju si ji překvapivě ostře, bylo to na podzim a stromy opadávali v tom listí prsten nebyl k nalezení brácha řval máma brečela táta nadával a já ...myslím že jsem byla plna pomstychtivého zadostiučinění. Byla jsem od malička zločinec a bratr to odnesl hned několikrát. Drátem proto, že tam ležel u cesty..... ale fakt nevím proč jsem to udělala... asi jsem na něj strašně žárlila

Autor: Aries
Datum: 31. 10. 2005, 21:42:42

Já zase jednou bráchu z kočárku vyklopila, když jsem ho měla před krámem hlídat. Ale to už mi byly tak čtyři. dodnes si všichni myslí, že to byla nešťastná náhoda

Autor: Astoreth
Datum: 31. 10. 2005, 21:50:06

taky milá holčička.... já ho málem pustila na hlavičku, když jsem ho tahala za nohu z postýlky, ale všichni si mysleli, že ho chci pochovat...
Když mu bylo pět hráli jsme si na Vinnetoua a v rámci bratrství jsem ho fikla nožem přes žílu na zápěstí, naštěstí jsem minula tepnu...

Autor: Christy
Datum: 31. 10. 2005, 20:58:24

Já jsem ještě mlaďounká, takže si to přeci jen líp pamatuji než některé vy starší diskutantky ;)
Ale mám jenu vzpomínku, kdy mi bylo 2, maximálně 3 roky (nemůžu tomu uvěřit, že si to pamatuji) - vzbudila jsem se jedno ráno, a byl jasný, sluneční den. Já ještě spala v malé, vysoké postely, abych nemohla přepadnout, ale byla akorát tak vysoká, abych se na ni mohla houpat. Vzala jsem švihadlo a různě jsem si s ním hrala, společně s tou postýlkou.
A z nějakého důvu si pamatuju, že v ten den byla určitě sobota, přestože jsem v té době asi ani neuměla dny v týdnu a cítila jsem se nádherně....

Autor: Lunita
Datum: 31. 10. 2005, 20:58:10

Pamätám si ako som ležala na takej deke u nás v izbe. Mohla som mať najviac tak rok...

Autor: Ioreth
Datum: 31. 10. 2005, 20:56:27

Moje nejstarší vzpomínka je , když mi bylo rok a půl.Pamatuju si svého pradědečka jak vymačkával z tuby modrou mastičku. Dokážu přesně popsat, kde stál stůl a kde bylo okno. Potom už jsem tam nikdy nebyla.

Autor: Fleur. Delacourova
Datum: 31. 10. 2005, 20:50:17

no sz tech hodne starych vzpominek sou to takove utrzky, treba si pamatuju kjak sem dostala jednou k svatku dve panenky, byly mi si necely dva roky

Autor: Aries
Datum: 31. 10. 2005, 20:57:58

Já si pamatuju, že když se vdávala moje teta, tak naši šli na svatbu a mě tam měla přivést druhá babička a pořád nevěděla, jaké mi dát šaty, nakonec na mě navlíkla takové červené s kytičkou a udělala mi culík na jednu stranu. A moje matka tvrdí, že si to pamatovat vůbec nemůžu, protože teta se vdávala, když mi nebyly ani dva roky

Autor: Fleur. Delacourova
Datum: 31. 10. 2005, 21:03:05

jo a taky si vzpominam jak brachu fotili kdyz mu byl rok, me necely dva, a ja hrozne rvala ze se foti a ze ma modryho kralicka, zrejme sem zarlila

Autor: LukiF
Datum: 31. 10. 2005, 21:16:06

Tak ať taky přispěju svou troškou do mlýna: Mohly mi být tak 2-3 roky, dostal jsem takovou malou kytarku. A jednou sem si na ní kleknul a všechny struny popraskaly...