Vložil(a): Aries
Datum: 03. 11. 2005, 00:59:18

Zajímalo by mě, co si myslíte o tom, jak Rowla využívá motiv smrti. Pracuje s ním velice často a v různých souvislostech. Mám z těch knih dojem, že kouzelníci žijí v podstatě neustále s bezprostředním vědomím hrozící smrti vždy a všude. Hrozně rizikové povolání, takový kouzelník. Téměř v každé druhé kapitole se zmiňuje někdo, kdo něco nezvládl a umřel. To by sneslo srovnání se skutečně rizikovým povoláním třeba hasiče nebo policisty nebo vojáka, prostě tihle lidé zřejmě na smrt myslet skutečně musí, zatímco normálně to nikdo kromě hodně starých nebo nemocných lidí běžně nedělá s výjimkou nějakých zvláštních situací. No a z literárního hlediska si myslím, že tohle je trochu kámen úrazu. Oni jsou každou chvíli příšerně vyděšení. Co dělají mozkomoři? Oni ho zabijí? Spousta kouzelníků se sama zabila, když experimentovali s obracečem času. Takový malý žertík, co by nepochybně skončil mou smrtí. On umřel? Jednou jí nějaké kouzlo opravdu ošklivě nevyšlo. Začal se obávat, jaký osud čeká posledního pavouka. Oni - jsou mrtví? Etc. Etc. Etc.
Přitom na druhé straně se smrt využívá jako velice silný motiv: Lily se obětuje. Nezdařené smrtící kouzlo vytvoří pouto mezi Harrym a Voldemortem. Kvůli horcruxu je třeba někoho zabít. Nemáte pocit, že se těmi vedlejšími detaily a tím neustálým strachem z nehody ten skutečně silný motiv jaksi rozmělňuje?

Autor: Astoreth
Datum: 03. 11. 2005, 18:59:25

Nad tím jsem se nikdy nezamyslela, prostě jsem to brala jako přirozenost. Smrt je všude kolem a kdybychom se koukli drobnohledem na jakoukoliv komunitu, tak zjistíme, že to tak bylo, je a bude. Lidé prostě umírají a umírají i kouzelníci. Vzhledem k tomu, že v jejich komunitě probíhá něco jako válka a terorismus, není se čemu divit, že všichni mluví o smrti. Pochybuji, že za války to bylo mezi mudly jiné a i teď v zemích, kde ponejvíce bují terorismus, kde téměř každý o někoho přišel násilným způsobem je jistě smrt jedním z hlavních témat.

Autor: neviâthiel
Datum: 03. 11. 2005, 16:11:44

Slovo motiv mě odpuzuje už tím, že je častou používala ve svých vševědných rozborech naše češtinářka...
Jo. JKR rozmělňuje smrt natolik, že se otupí a mladé čtenáře už to tak nevyvádí z míry. A navíc je to takové dobrodružnější a adrenalinovější, že. Jako když koukáš, jak někdo skáíše bungge-jumping. Co když se lanu urve? Co když udělal pořadatel chybu a špatně nastavit délku lana. Co když...?

Autor: Lunita
Datum: 03. 11. 2005, 16:04:12

Byť čarodejníkom nie je rizikové povolanie. čo mukolvia? Tí tiež umierajú každý deň. V čase Voldemorta je bežné, že dobrý čarodejníci umierajú... Tak je to u nás, v čase vojen atď.

Autor: Occlumencyman
Datum: 04. 11. 2005, 14:23:04

U kouzelníků je jen ten problém, že jich je o hodně míň než mudlů...

Autor: Ebženka
Datum: 03. 11. 2005, 10:08:01

Když ono mi to přijde přirozené. Lidi se rodí a umírají (či kouzelníci) a nikdo s tím nic nenadělá. Je to normální, děje se to pořád a za různých podivných okolností. V současné době prakticky nikdo neumírá na sešlost stářím, ale na různé nemoci, -itidy, komplikace léčby úrazů a podobně. I v mudlovském světě. Pochopitelně, že je to vývojem vyšetřovacích metod, dřív prostě ti lidi nevěděli, že nějakou nemoc mají, když umřeli. Je ale fakt, že dneska lidi vnímají smrt mnohem hůř než v dřívějších dobách.

U Rowlingové se mi právě líbí, že píše o smrti jako o běžné součásti života, ne jako o truchlivé katastrofě. Samozřejmě, že je to silný moment, pokud jde o náhlou smrt někoho blízkého (viz Brumbál), ale i to Rowla odlehčuje. To není rozmělnění, to je podle mne návrat k normálnímu chápání koloběhu života a smrti.

Autor: neviâthiel
Datum: 03. 11. 2005, 16:12:17

Stáří není nemoc, člověk vždycky zemře na nějakou chorobu.

Autor: Ebženka
Datum: 04. 11. 2005, 09:35:37

Odmítám umřít na chorobu. Chci umřít, protože budu stará, a nenechám žádného doktora, aby se mi šťoural ve vnitřnostech. To je jasné, že se vždycky najde nějaký biologický důvod, proč ten člověk umře, ale milosrdnější je nevědět. "Staré klouby a křehké kosti" jsou mi sympatičtější než osteoporóza a artritida, a takhle bych mohla pokračovat. Já hodlám umřít na sešlost věkem, a ne na selhání srdce, plic nebo jater. Pochopitelně, že "sešlost věkem" obvykle znamená, že něco v těle přestane fungovat, ale v dnešní medicíně z toho dělají zbytečné drama.

V rodině máme dlouhověkost, takže mám celkem šanci.

Autor: neviâthiel
Datum: 06. 11. 2005, 18:51:37

Já hodlám umřít raději dřív než později, pokud možno dokud ještě budu schopná normálně myslet a postarat se o sebe.

Autor: Esclarte
Datum: 03. 11. 2005, 15:58:50

Trochu mimo téma, ale inspiroval mě k tomu právě jeho titulek. Připadá mi, že čtenáři Harryho Pottra - určitě ne všichni, ale jako celek ano - jsou posedlí smrtí. Stačilo, aby paní JKR před vydáním pátého dílu řekla, že tam někdo důležitý zemře a hned se celá čtenářská obec dohadovala, kdo. Upnuli se na to natolik, že po vydání hned některé pitomé plátky hlásaly, koho to postihlo a leckteří lidé ještě v knihkupectví listovali Pětkou, aby tam TO JMÉNO objevili. A pak, při čekání na šestý díl, o co se čtenáři zajímali ze všeho nejvíc? Zase o to, koho navštíví Smrtka. Dokonce se na to sázelo. Je jasné, že ztrátám na životech se po návratu Voldíka asi nebylo moné vyhnout a bojím se, že ještě umřou další známé postavy. Ale takhle se na to upínat. Nějak ta smrt lidi fascinuje.

Autor: Harríček12
Datum: 03. 11. 2005, 16:27:10

Nemyslím si, že je to tou samotnou smrtí. Kdyby JKR řekla, že se některá postava postaví na hlavu nebo že někdo bude kutálet sudy ze schodů, tak by se také celá čtenářská obec dohadovala kdo že to bude.

Autor: LukiF
Datum: 03. 11. 2005, 10:30:17

Smrt milionů, to je jen statistika. Smrt jednotlivce, to je tragédie. Za tímhle si stojím a tuším že to řekl Stalin, nebo Lenin.

Autor: Veronika
Datum: 04. 11. 2005, 10:32:05

Řekl to Bismarc v druhé polovině 19. století, ale po něm to hodně lidí opakovalo.

Autor: LukiF
Datum: 04. 11. 2005, 14:20:42

No tak vidíte, je to léty ověřená moudrost

Autor: neviâthiel
Datum: 03. 11. 2005, 16:13:03

To jsem četla i u Čapka, byla to povídka o jakési zabité stařeně...

Autor: Dott
Datum: 03. 11. 2005, 08:03:40

Ono je to ako u mulkov. Vojna je vojna a v momente keď príde smrť sa stáva niečim takým bežným ako ísť nakúpiť. Že to ale napriek tomu nie je úplne v poriadku je jasné a myslím, že to lepšie ako ja asi vysvetlia spisovatelia píšuci o vojne. Vezmi si už len Na západe nič nového, a je toho samozrejme omnoho viac. Ale samozrejme ak nezabiješ ako autor citlivo jednu osobu ale na pol strane 10,20,100 ľudí čitateľa sa to tak nedotkne.

Autor: LukiF
Datum: 03. 11. 2005, 01:29:04

Se současným stavem mysli bych na to snad ani neměl odpovídat, ale je pravda, že smrt se tam objevuje celkem běžně, až se chvílemi zdá, že je to něco, s čím musíme vždy počítat. Na druhou starnu opakování takového motivu vede k opaku: Někdo zase umřel, jo, to je smůla, co máme dnes k obědu(jídlo). Zahrává si(Rowla), na začátku to nebylo tak časté, resp. nebylo to ještě tolikrát opakováno, tak to ještě něco znamenalo, ale teď? Smrt je s Voldemortem celkem běžná, ale jediní, u koho nás to bude bolet jsou hlavní hrdinové a zbytek jde tak nějak mimo...

Autor: Esclarte
Datum: 03. 11. 2005, 16:02:28

Podle toho. Přiznávám, že jsem neprolévala slzy nad POZOR ŠESTKA!!!!!

Emmelínou Vanceovou a Amélie Bonesové mi bylo jen trochu líto. Ale zpráva, že zabili mámu Hannah, na mě působila docela otřesně, i když je to jen neznámá matka vedlejší postavy. Prostě to pomyšlení na to, že i takové věci se tam stávaly.

Autor: neviâthiel
Datum: 03. 11. 2005, 16:14:34

Amelia je Hannah matka? Já myslela, že teta...

Autor: Esclarte
Datum: 03. 11. 2005, 16:16:08

Amélie je teta Susan Bonesové. Ale Hannah zavraždili matku.

Autor: neviâthiel
Datum: 03. 11. 2005, 16:17:37

Jo aha... to jsem se nějak spletla, ušlo mi to.