Autor: Me
Datum: 10. 10. 2005, 17:33:20
Nazdaaaar loony, ty duše moje dobrá! (moravská):) Takovou dobu jsem tu mezi váma nebyla - hmm, uznávám, těžké
časy pro mě...
Tímto hážu popel na hlavu jednoho rodinného příslušníka, který okupoval písí a úpěnlivé
prosby zubožené Me ignoroval...
haha, teď je v tanečních, tak mám chvilu času... Doufám, že ji ušlape...
no nic, trochu jsme odbočili...
Tak k těm povídkám, teda
jak se tak koukám, máš trochu podobný styl
psaní jako já, za což ti vřele děkuji... První povídka - ačkoli ta zápletka není nijak složitá - literárně, je
to podaný tak napínavě, citlivě - znáš ten pocit, jak čekáš, co přijde a koukáš a vokusuješ nehty... Nejsem
zdaleka tak zkušená jak jiní a mnohem literárně znalejší účastníci diskuze, takže přímo s tím, kde a jak jsou
chyby ti pomoci nemohu... Avšak - jako mladičký čtenář (u nás to moc velkou úroveň nemá:) školního časopisu
bych v hodině jindy otravné fyziky s nosem propisujícím stránku hltala ty hlety zajímavé řádky... a myslím, že
o to tady hlavně půjde - zaujmout - což ty zvládáš perfektně...
Druhá - vzhledem k tomu, že jsem
trochu podobnou povídku před časem napsal (a kamsi ji založila) :(, chápu, co kterými úseky loony chtěla
říct... Napsaný fakt moc hezky, poutavě... Vděčný téma - muž přemítající nad otázkou žití - obecně... Jen tak
dál, loony! Máš talent, holka!
tož - toť vše...