Vložil(a):
lolaDatum: 11. 10. 2005, 15:27:24
Moji milí a drazí!
Vím, že to sem nepatří, ale nevím, kam jinam s tím zajít... zkrátka. Potřebovala bych
váš názor na jistou moji slohovku, kterou jsem právě vyplodila. Téma je líčení charakteru barvami. Doma mi ji
nikdo neokomentuje a já taky sebekritikou moc neplýtvám, takže bych uvítala všechny vaše názory, úpravy apod.
Byla bych moc moc moc vděčná
Tu je:
Byl slepý a měl zvláštní dar. Viděl – ne – cítil,
znal lidské povahy jako barvy. Vykreslovaly se před ním jako mandaly, které nikdy nespatřil.
Žlutá
značila radost, jasnou povahu jako slunce. Černá byla smutek a zlo, zelená naděje. Barvy se míchaly jedna v
druhou, tak jak se mění láska v nenávist; křížily se a měnily. Ve spirálách vstoupaly vzhůru, vodopádem
klesaly.
Byl slepý a měl dar.
Jako onehdy. Ten člověk, co se opíral o zeď. Nepřítomně hleděl do
dáli, v ruce cigaretu a myšlenky se upíraly neznámem.
Jeho srdce se třpytilo blankytným půvabem, zlatavé
rolničky cinkaly nápady a drobounké jiskřičky červeně krášlily nezdolnou sílu. Modrá naděje v lepší zítřky,
karmínové proudy odvážných myšlenek, bílá vznešenost. Barvy kolem něj vířily jako duha.
Náhle záblesk -
odhodil cigaretu a odešel.
Byl slepý a měl dar. Zvláštní dar.