Vložil(a): Aries
Datum: 20. 10. 2005, 01:03:50

Jak se díváte na situaci emigrantů od nás co ziziny a naopak imigrantů k nám?
Mě tenhle problém dost zajímá a dost se mě dotýká. sama jsem žila nějakou dobu na opačném konci světa a občas jsem mla příšerný záchvat nostalgie nebo dokonce saudade, jak říkají Portugalci, kdy jsem si říkala , že celý karibik mi může být ukradený, protože na lodičky na vltavě stejně nemá. A protože žiju s cizincem a více méně v rámci jeho komunity, který je mi sympatická, zažívám něco podobného i u nás. Občas mám nekontrolovatelný záchvat touhy vařit knedlíky, pouštět české lidovky a citovat Máchu nebo Cimrmana nebo Jirotku, a obvykle jsem s naprostým nepochopením posílána někam hodně daleko, což je příšerně frustrující. A dovedu si představit situaci člověka, který opustí vlastní zemi kvůli nesnesitelným podmínkám, ale najednou zjistí, že vlastně nepatří nikam. Ani tam ani zpátky. to je příšerné. Co si o tom myslíte vy?

Autor: Sothis Blue
Datum: 20. 10. 2005, 09:43:40

Vidíš, tohle jsem nikdy s nikým řešit nezkoušela. Jestli bude vhodná chvíle, zkusím se zeptat. Vím jenom tolik, že bych se nemohla odstěhovat ani do cizího města. Já prostě nedokážu dejchat jinej vzduch než pražskej, aspoň ne dlouho. Dva tejdny maximum. To bych kolem sebe všude rozvěsila fotky Malý Strany (jak to emigranti zhusta dělávají, ale já bych to udělala snad i v Berouně) a věčně lkala, že jsem tam a ne tady.

Autor: Ebženka
Datum: 20. 10. 2005, 10:07:33

to je zvláštní. Já si pamatuju ten podivný pocit, když jsem skončila vysokou a hledala jsem, kde zakotvit. A když se rozhoduješ mezi Prahou, Libercem, Hradcem Králové a prací v Německu, a tvoje kořeny jsou kdesi v nedohlednu úplně jinde, je to stav tak trochu jako bez tíže. (Né že bych měla tolik nabídek, ale to byly okruhy, kde jsem pátrala).

Jediné, co jsem chtěla, bylo zakotvit, a bylo mi jedno, kde.

Autor: Ebženka
Datum: 20. 10. 2005, 08:19:55

Jo, taky znám ten pocit, kdy se ti při spatření kostýmku letušky ČSA derou slzy do očí a hlavou prolétají výrazy jako "zemi krásnou, zemi milovanou". Kdo nezažívá totéž, nemůže to pochopit a někdy to nechápou ani dva lidi ve stejné situaci, když je každý jiné národnosti (když se Němcovi stýská po klobáse se zelím a Francouzovi po pot au feu, nelze to skloubit). A taky je pravda, že Češi jsou v běžném kontaktu s cizinci často hrozně tupí. Znáte ten způsob komunikace "když mi nerozumí, řeknu to hodně nahlas a pomalu česky"? Bohužel jsem ho viděla používat i mladé lidi, studenty VŠ.
Na druhou stranu, v zaměstnání se dost často setkávám s cizinci v azylovém řízení a jejich požadavky jsou někdy hrozné. "Nemám žádné peníze, nemám kde bydlet a co jíst, ale tuhle práci dělat nebudu a tady bydlet taky ne, tak se postarejte a sežeňte mi něco lepšího." A nejvíc takhle křičí lidé pocházející ze zemí, které se nestarají ani o vlastní občany tolik, jako my o cizince. Tihle lidé si uvědomili, že ta země zaslíbená není zase až tak úžasná a že se jim stýská, ale bohužel už nepochopí, že vzali osud do vlastních rukou a už si ho musí hlídat sami - nemohou ho nacpat někomu jinému, ať se postará.

Autor: Aries
Datum: 20. 10. 2005, 09:29:19

Máš taky pravdu. To si člověk někdy připadá jako Hermiona s těmi skřítky.

Autor: Ebženka
Datum: 20. 10. 2005, 10:02:30

áno, to je přesně ono.:-)

Autor: Birute
Datum: 20. 10. 2005, 07:36:01

Dost hrozné je, že někteří ti "rákosníci", co okupují naše tržnice, vystudovali vysokou školu. A ještě se Češi pozastavují nad tím, že na gymplech jejich děti obsazují místo "našich" dětí a že mají tu drzost být sakra dobří a chtít něco víc než krámek s hadrama.
Nechtěla bych odjet někam do ciziny bez možnosti vracet se domů. Nechci si představovat, co by se tu muselo stát.
Už jsem byla na Aljašce, ale jen na určitou dobu, tak se to dalo zvládnout. Ale moje kamarádka se do té země vdá, takže mi bude posílat zprávy, jak na ni ten život působí.
Vzhledem k tomu, že studuji jazyky, pravděpodobně si na nějakou dobu v cizině pobudu a kdoví třeba tam potkám i životní lásku nebo tak něco. A pak budu řešit, jak budu vychovávat bilinguální děti a podobně. Ale dokud to bude v Evropě, nebu to tak zlé (jako třeba Austrálie, kam se málem odstěhoval můj děda, ale babička mu to zarazila, protože nechtěla mezi jedovaté hady a pavouky).

Autor: Lunkvil
Datum: 20. 10. 2005, 01:14:10

K téhle otázce mě napadá, jak jsem někdy necitelná vůči svému kamarádovi, který žije už patnáct let ve Francii a občas mi posílá články ke korektuře. Občas tam má něco, co zavání francouzštinou a Čech by to tak neřekl. (Už jsem mu aspoň třikrát říkala, že česky se neříká Montenegro, ale Černá Hora a Alžírsko, a ne Algérie...)
Ale poslední dobou začínám chápat, jak to může být těžké pokoušet se udržet si "normální" znalost češtiny, když nemáš možnost, promluvit si s někým česky nebo poslouchat české rádio.
Musím na to víc myslet, umiňujík.

Autor: Aries
Datum: 20. 10. 2005, 01:46:19

Nám Čechům obecně chybí tolerance, což je s podivem vzhledem k historickým zkušenostem, ale je to tak. já mám obdem problém, který by vypadal jako triviální, ale bohužel je velice zásadní. Můj manžel strašně nerad telefonuje cizím lidem, protože se s ním odmítají bavit a tříkají mu telefonem. Protože má podivnou výslovnost a dělá gramatické chyby. Jenže jde většinou o telefonáty technického charakteru a když mi nedá všechny údaje, tak já nevím, co vlastně mám chtít. Jako když jsem po šíleném úsilí sehnala transformátor určitých parametrů, a pak se ukázalo, že vůbec nešlo o elektriku ale o něco úplně jiného, což mi zapomněl říct. Takže já pak vypadám jak blbá blondýna, což mi taky vadí.
Ale obecně jde o jazykový problém. Třeba Francouzi jsou proslulí svou neochotou používat jiný jazyk a občas jsem potřebovala prsty, abych jim ukázala, co chci, protože nedokážu vyslovit "un" tak, aby to průměrný Francouz pochopil, ale jinak jsem se svojí velice trapnou franouzštinou neměla vůbec žádný problém a všichni se snažili se mnou mluvit tak, abych jim rozuměla. totéž Italové, co byli nadšením bez sebe, když jsem mluvila něčím, co italštinu aspoň trochu připomínalo. A Češi, co mají jeden z nejtěžších jazyků na světě, kterým mluví jen deset miliónů lidí, nejsou schopní vstřícnosti vůči cizinci, co česky mluví, i když špatně. To je podle mě hrozné

Autor: Lunkvil
Datum: 20. 10. 2005, 01:52:41

Vážně? Já jsem se teda bohudíky s tímhle nikdy nesetkala. Je fakt, že člověk se někdy zasměje tomu, co cizinec říká "česky". Ale vždycky jsem měla pocit, že to není výsměch, ale spíš veselost, pramenící také z pocitu nadšení, že někdo byl schopen se tak česky naučit.
Doufám upřímně, že popisuješ výjimky, ne pravidla.

Autor: Aries
Datum: 20. 10. 2005, 02:03:57

Já bych taky radši popisovala výjimky. Kdy se člověk sice zasměje (taky jsem se málem válela po zemi, když jsem zaslechla, že slova "chlupy" a "šrouby" znějí úplně stejně), ale přesto se snaží adekvátně reagovat. Jenže bohužel, většina lidí opravdu řekne "nerozumím" a přestává komunikovat

Autor: loony =)))
Datum: 20. 10. 2005, 18:45:17

možná se to přímo nehodí do tohoto tématu, ale musím se taky přidat =)))
když jste se tady začaly bavit o jazycích, vzpomněla jsem si, jak jsem byla na zájezdu v Anglii... spali jsme v rodinách, dopoledne měli výuku, odpoledne nějaký program... jezdívali s námi dva angličani z nějaké té organizace, co se o takové zájezdy stará... vysvětlovali nám, co kde je atd., vždycky jsme dostali jeden papír anglického popisu a jeden českého - jednou jsme těm dvěma dali v autobuse ten český papír přečíst - hezky do mikrofonu, aby to slyšeli všichni... a v rámci možností jim to docela šlo...
o tom jsem ale nechtěla vůbec začínat... to je tak, když se začnu rozkecávat... prostě... původní myšlenka: vždycky mě zajímalo, jak cizincům - ať už těm angličanům, nebo i jiným - čeština zní... když mají číst naše jmena, čtou to vyloženě po rusku... zní jim teda jako ruština? nebo jinak? odjakživa mě to strašně zajímalo...

Autor: Aries
Datum: 20. 10. 2005, 21:33:28

Dám ti příklad: byla jsem svědkem, j kse bavili Etiopan a Nicaragujec, samozřejmě česky, Etiopan řekl "chceš merglínu"? ten druhý nevěděl, co to je, tak Etiopan přinesl zmrzlinu a Nicaragujec mu řekl "ty vole, to není merglína, ale esmerslína".
Jinak výrazy jako rýže a řízek znějí španělsky mluvícím jako naprosto stejné slovo, oni nejen že to stejně vysloví, ale ani to od sebe nerozeznají, když to slyší. Je to zajímavé. Většina Čechů je srozuměná s tím, že máme těžkou gramatiku, ale už nám jaksi nedochází, že i výslovnost je pro některé národy v podstatě nezvládnutelná. Třeba strč prst skrz krk je zaručená vražda.
Jo a ještě jedna perlička od profesora Hausenblase, budiž mu země lehká:
ptal se zahraniční student českého
- co to je šimsisi
- no esisisišim

Autor: Lunkvil
Datum: 21. 10. 2005, 00:05:11

To jsi mi připomněla, jak jsme se o prázdinách o půlnoci snažili dvě Češky, Slovenka a dva Italové naučit Angličanku vyslovovat jméno jednoho z těch Italů - "Jorge" [chorché]. Ona to pořád vyslovovala [horhej] a říkala, že neslyší žádný rozdíl. Pokusila jsem se jí vysvětlit teorii ohledně znělých a neznělých hlásek, dokonce jsem jí řekla, ať to zkusí zašeptat, ale jediný výsledek byl, že na nás přišla pořádková služba, ať jdeme spát. (Bránili jsme se, že jen tady tu dívku učíme anglicky. On nám pověděl, že by nám mohl být nápomocen, že je Angličan a učitel angličtiny. A ptal se, odkud že ona slečna je. Když se dozvěděl, že z Anglie, málem se s námi taky sesypal smíchy...)

Autor: loony
Datum: 20. 10. 2005, 23:07:13

vidíš... takhle jsem nad tím taky nikdy nepřemýšlela...
ale má to jedno plus - teď už to vím a vymanila jsem se z většinové skupiny Čechů =)))

Autor: Lunkvil
Datum: 20. 10. 2005, 11:20:34

Ty mi opravdu boříš iluze. Možná je moje naivita způsobena tím, že se často pohybuju v prostředí plném cizinců, kteří se spolu musejí domluvit, takže zkouší různé hatmatilky, aby to zvládli, a vše ve velmi přátelské atmosféře.
Ono to bude hodně tou xenofobií, která je bohužel skutečně u Čechů velmi vžitá, to skutečně vidím dnes a denně. Nejvíc mě to bolí u mých rodičů.

Autor: Aries
Datum: 20. 10. 2005, 11:27:11

Řekla bych, že Češi, co jsou na cizince zvyklí, tenhle problém nemají, ale bohužel je hodně takových, co na jakýkoliv zádrhel nejsou schopní reagovat jinak než "táhni zpátky". to mě hrozně mrzí

Autor: Lunkvil
Datum: 20. 10. 2005, 11:35:48

No, taky mám ten dojem a mrzí mě to taky, protože skutečně, když o tom přemýšlím, velká část lidí, které znám (osobně) a kterých si obzvlášť vážím, jsou právě cizinci.
A opravdu doufám, že to nebude tak zlé a že se to časem zlepší.
Tak mě napadlo, že jsem jednou byla na nějaké neoficiální přednášce a někdo řekl, že na závěr bychom mohli něco udělat (už si nevzpomínám co - něco jako vyfotografovat se nebo si zazpívat... to je jedno). A já řekla: "Bude to taková pěkná tečka za tím naším případem." A docela jsem se divila, když jeden černoch, který seděl vedle mě, pokračoval: "Opakuji, bude to..."

Autor: Aries
Datum: 20. 10. 2005, 11:58:18

to je super!

Autor: bombarda
Datum: 20. 10. 2005, 17:02:43

Já proti cizincům, kteří se snaží mluvit česky nic nemám a vždycky se jim snažím ulehčit. Ale taky se mi stalo , že přišel zákazník a spustil anglicky. Snažila jsem se domluvit , co mi síly stačily, ale aj není moje silná parketa. Po 15 minutách trápení mi pán řekl špatnou češtinou ,, když to neumíš tak nemluv " . Tak to mě dorazilo. Tahle příhoda mě hodně naštvala.

Autor: Aries
Datum: 20. 10. 2005, 17:15:21

No jo, tak to byl blbec a ti se vyskytují úplně všude.