Jak nás knihy inspirují - 31.03.2006 09:29 máte nějaké zvyky, které jste se naučili díky přečtení nějaké knihy (a nemyslím tím příručky typu "Cvičme jógu každý den", "Sebevědomě do života" nebo "Vaříme z konopí"). Jedná se mi o situaci, kdy jste si přečetli beletrii, kde hlavní postava milovala např. nějaké jídlo, vy jste si ho uvařili od té doby ho jíte... a tak podobně.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Ebženka
Re:Jak nás knihy inspirují - 31.03.2006 09:36 Moje "vlivné knihy": Branou z Ivory od Doris Egan - když jsem si ji přečetla, začala jsem šetřit na vlastní balíček tarotových karet. Putování za švestkovou vůní od Aškenazyho - poprvé jsem si koupila pohankovou krupici a uvařila pohankovou kaši se skořicovým cukrem, a od té doby jsem ji jedla asi měsíc každou chvíli. A taky jsem znovu začala mlsat švestková povidla. No, a Hobit a Pán prstenů započali mou kariéru tvůrce jedinečných triček.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Aries
Re:Jak nás knihy inspirují - 31.03.2006 09:59 Počítá se, když od přečtení Hraběte Monte Cristo v cca 14 letech se mi přestali líbit blonďáci, zatímco do té doby mi to bylo jedno? Jinak mě te´d zrovna nic nenapadá.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
vernon
Re:Jak nás knihy inspirují - 31.03.2006 10:02 Ano nějaké zvyky jsem si za léta opatřil.O některých vím,že jsou převzaté a některé ostatní budou možná moje a třeba ne,jen si to už nepamatuju. Tak třeba po přečtení Follettových Pilířích země jsem se načapal jak cokoliv když loupu tak se snažím aby slupka byla v jednom kuse. Díky Tolkienovi kouřím fajfku.A pokud jde o vaření kdykoliv si dám téměř cokoliv z knížky Kočkám chutná kaviár (F.PON)
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Ebženka
Re:Jak nás knihy inspirují - 31.03.2006 10:22 Aries napsal(a): Počítá se, když se mi přestali líbit blonďáci, zatímco do té doby mi to bylo jedno? určitě se to počítá.Jasný až učebnicový případ ovlivnění knihou.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Aries
Re:Jak nás knihy inspirují - 31.03.2006 11:10 Můj otec občas vypravuje o jednom svém spolužákovi z vejšky, co měl v menze po obědě ve zvyku hlasitě prohlásit "A nakonec Zuzana rozdala jablka". Párkrát tím způsobil mírné pozdvižení, když se lidi okolo zvedli a hnali se zpět k okýnku.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
P.M.d.A.
Re:Jak nás knihy inspirují - 31.03.2006 12:04 Mě dost dostal Saturnin od Jirotky, naši ho zbožňovali oba a tak jsem ho poprvé četla asi v deseti, potom s několikaletými přestávkami znova a líbil se mi čím dál tím víc. Nejoblíbenější a dost používaná citace byla "Přinesl jsem ti červy".
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
neviâthiel
Re:Jak nás knihy inspirují - 19.04.2006 15:01 Mně ovlivnilo dávné čtení Kocoura Modroočka - od té doby se nepokouším prolézt místy, která vypadají moc úzce
Aries napsal(a): Počítá se, když se mi přestali líbit blonďáci, zatímco do té doby mi to bylo jedno? Kde se tam vyskytuje blonďák?
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Astoreth
Re:Jak nás knihy inspirují - 19.04.2006 15:15 Skoro každá knížka, kterou jsem četla ve mne zanechala nějakou stopu. Třeba Foglarovyk, pustila jsem se do držení bobříků, modrého života atd. ale dlouho mi to nevydrželo, nejsem typ pro klaďáka. Désiré a knihy Ludmily Vaňkové ve mě probudily zájem o historii. Jiné knihy zase o obrazy a jiné o Starověký Egypt, jeho božstvo a faraony. Na spoustu věcí si nevzpomenu, ale když v knížce najdu něco zajímavého, co se tváří jako fakta, tak se to snažím ověřit, najít si to v jiném zdroji - našla jsem tak spoustu zajímavých věcí.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Aries
Re:Jak nás knihy inspirují - 19.04.2006 15:30 neviâthiel napsal(a):
Aries napsal(a): Počítá se, když se mi přestali líbit blonďáci, zatímco do té doby mi to bylo jedno? Kde se tam vyskytuje blonďák? No právě že tam ani snad není. To nebylo vymezení negativní ale pozitivní.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
neviâthiel
Re:Jak nás knihy inspirují - 19.04.2006 18:02 Jé, modrý život... ten jsem se sestrou vydržely asi tak půl dne Taky jsme chtěly vlastního pejska. Snad zase toužím po kočce... vím, že mě ovlivnila nějaká kniha, ale netuším která. Až budu jednou bydlet ve vlastním bytě, pořídím si pořádnou kočku. Tak 10kilová postačí
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Astoreth
Re:Jak nás knihy inspirují - 19.04.2006 21:35 To si asi pořiď pantera. Äby ti kočka domácí nedopadla jako ta, co ji ukazovali v televizi, to už nebylo zvíře, to bylo beranidlo.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Lunita
Re:Jak nás knihy inspirují - 19.04.2006 22:02 U mňa je to podobne, ako u Astoreth. Keď ma kniha zaujme, tak ma zaujme aj všetko okolo nej a zaujímam sa o rôzne detaily, ktoré tam boli spomenuté.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Esclarte
Re:Jak nás knihy inspirují - 19.04.2006 22:12 Těžko říct. Knihy pro mě byly odjakživa velice důležité, ale na nějaké konkrétní vlivy si ani nevzpomínám. Kromě toho, že jsem si často přála, aby byly věci jako v knížkách. Zvlášť pod vlivem foglarovek jsem si moc přála mít taky tak dobré a pevné přátelství jako ti jeho kluci. A bohužel jsem od nich (zvlášť Chaty v Jezerní kotlině) převzala určité elitářské postoje, někdy v jedenácti dvanácti jsem považovala lidi kolem sebe za všední a nudné a upnula jsem se kvůli tomu na jednu holku, kterou jsem považovala za naprosto dokonalou.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
neviâthiel
Re:Jak nás knihy inspirují - 19.04.2006 23:21 Mně je ta váha celkem jedno. Hlavně když ji uzvednu Hm, a já blbá zapomněla na spoustu důležitých věcí: oblíbený autor A. C. Clarke mě nasměroval na studium fyziky, díky Sturlussonově Edde mě začal velmi zajímat sever, díky Woodové Posvátnému místu jsem si uvědomila, že i indiánské legendy by mohly být zajímavé...
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Aries
Re:Jak nás knihy inspirují - 19.04.2006 23:32 se mnou doslova fláknul o zem Márquez díky němu jsem přestala považovat latinskou Ameriku za země, kde se taky náhodou mluví španělsky, ale za hlavní oblast zájmu
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Ebženka
Re:Jak nás knihy inspirují - 20.04.2006 11:42 A nakonec Zuzana rozdala jablka? Boží. To je moje Bible a kupodivu taky Bédova, oba jsme na Ransomovi vyrostli. Já od té doby psí a kočičí suchary občas namáčím, aby to ta zvířátka neměla suché. Béda zase pokud vymýší nějaké nepočítačové heslo, třeba na zaheslování DVD a podobně, obvykle je to "Cesmínový háj" nebo "Amazonka". A oba plánujeme jednu dovolenou, kdy si zaplatíme kurz plachtění. (A taky jednu dovolenou do Lake District, a protože Cesmínový háj prý je normální bed and breakfast, tak bychom tam rádi aspoň jednou přespali.)
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Pyras Ratog
Re:Jak nás knihy inspirují - 20.04.2006 14:56 Měl jsem moc rád historické témata, hlavně o rytířích atd. To byla hlavní motivace, proč jsem začal dělat historický šerm. První kniha, kteou jsem přečetl v němčině- Vzpomínky na smrt - mě nasměrovala k studiu duchovní filosofie.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Esclarte
Re:Jak nás knihy inspirují - 20.04.2006 15:41 Astoreth napsal(a): Skoro každá knížka, kterou jsem četla ve mne zanechala nějakou stopu. Třeba Foglarovyk, pustila jsem se do držení bobříků, modrého života atd. ale dlouho mi to nevydrželo, nejsem typ pro klaďáka. Désiré a knihy Ludmily Vaňkové ve mě probudily zájem o historii. Jiné knihy zase o obrazy a jiné o Starověký Egypt, jeho božstvo a faraony. Na spoustu věcí si nevzpomenu, ale když v knížce najdu něco zajímavého, co se tváří jako fakta, tak se to snažím ověřit, najít si to v jiném zdroji - našla jsem tak spoustu zajímavých věcí. Když máš ráda ty historické příběhy, dovolím si ti doporučit Baudolina od Umberta Eca. Je to sice poněkud čtenářsky náročné, ale to snad nemusí vadit. Úžasný, fascinující román, který se odehrává v Itálii a Orientu koncem 12. stloetí a taky v imaginárních krajích - směs (až syrové) reality, pověstí, fantazie a pustých výmyslů.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Astoreth
Re:Jak nás knihy inspirují - 20.04.2006 18:54 Ecco má velmi svérazný styl, ale jeho jméno růže je skvělý román.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Esclarte
Re:Jak nás knihy inspirují - 20.04.2006 20:45 Přesně tak. A Baudolino je taky výborný, i když postupně přechází v pěknou fantasmagorii.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Christy
Re:Jak nás knihy inspirují - 20.04.2006 21:06 Určitě. Tom Sawyer mě naučil oblíbené "Kat aby to spral" a taky jsem si u něj trochu pobrečela, protože mě napadlo že mám už dětství spíše za sebou a že ta jeho dobrodružství už asi nikdy nezažiju. A přitom jsou to mé sepsané dětské sny. Asterix a Obelix mě nasměrovali k staroŘímské civilizaci, která mě od té doby fascinuje a kterou miluju. Nejvíc ze všech mě ale naučil Kačer Donald (komiksový časopis), ze kterého jsem přebírala nápady hrozně často a hrozně ráda, i když jsem pak musela platit opravu tabule a vyfasovala jsem i pár zápisů .
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Esclarte
Re:Jak nás knihy inspirují - 11.07.2008 14:43 V Karkulínovi ze střechy od Astrid Lindgrenové (je to tak trochu Pipi Dlouhá punčocha v kalhotách) se do bytu, kde je jen čtveřice dětí, vloupají dva pobudové. Titulní postava je pak zažene v převleku za strašidlo. Od té doby, co jsem o tom vloupání poprvé četla, jsem často, když jsem sama doma, nervózní, jakmile zaslechnu nějaký divný zvuk z chodby. Když jsem byla menší, často jsem rovnou letěla zavřít horní zámek na dveřích. A protože lupiči si otevřeli tak, že prostrčili drát skrz schránku ve dveřích, běhala jsem se taky přesvědčit, jestli nám dovnitř neleze drát. A to není všechno. Ti dva lupiči nejdřív zkusmo zatelefonovali, ale děti si toho vyzvánění nevšímaly, a tak si lupiči řekli, že nikdo není doma a vyrazili. Takže jsem byla - a dodnes někdy jsem - vylekaná i když někdo zavolal omylem nebo se po zvednutí nikdo neozval. Autorka to asi napsala všechno schválně jako varování pro děti, co zůstanou samy doma. Mně se to zapsalo do mysli až moc.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
nifredil
Re:Jak nás knihy inspirují - 11.07.2008 17:40 Stejně jako Astoreth výše mě ovlivnila Ludmila Vaňková. Dějepis jsem sice zbožňovala i předtím, ale měla jsem bytostný odpor s českému středověku. Teď na Přemysla Otakara II. a spol. nedám dopustit.
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
Úžasný, fascinující román, který se odehrává v Itálii a Orientu koncem 12. stloetí a taky v imaginárních krajích - směs (až syrové) reality, pověstí, fantazie a pustých výmyslů.
