Aloisie Trpkošová
|
Vysvobození Jetřicha vrány - 01.06.2010 08:43
sepsané společně s Esclarte:
no, tak zatím můžou začít ta Jetřichova dobrodružství. Díl 1: Zkamenělý vrána straší na rozcestí. cheche. osamělý noční poutník slyší krááá kráááá a neví, co se děje. a tu se ze tmy vynoří beztvarý chodící balvan osamělý poutník zakopne a prohlásí sakrááá, což se s tím kráá krá dobře doplňuje. hle, spřízněná duše, pomyslí si balvan dobrý muži, děl balvan dojemným hlasem, vyslyš mne. Ty jsi teda balvan, odtušil osamělý poutník, to nevidíš, že jsem holka a valím z dýzy? ach, odpusť, sličná děvo, ty zkamenělé oči mi tak dobře nefungují. Snažně tě prosím, slituj se nade mnou a dopomoz mi ke spáse. sličná děva byla dojata jeho srdceryvným tónem, i přehodila žvejkačku na druhou stranu, zacinkala 27 kroužky v uších a zeptala se: no možná bych ti mohla helpnout. Vo co jako gou? (balvan byl zkamenělej trochu dlouho a doba pokročila, to se holt nedá nic dělat) balvan měl sice trochu problémy porozumět, neboť tento jazyk nikdy nestudoval, avšak pochopil, že laskavá děva je mu nakloněna, a tak ji mezi krákáním vypověděl svůj převelice truchlivý a tragický příběh. tý vogo, užasla sličná děva, to je hustý, o tom ani na fejsku nic není. Jdu do toho, stoune, ale jak tě mám teda vysvobodit? Já v tomhle nejsem moc honěná, četla jsem jen Stmívání a tam žádnej šikovnej návod nebyl.
"Není jiné pomoci," pravil balvan. "Budeš muset přemluvit toho lišáka, co mě začaroval, ať mě zase odčaruje." "Jestli je vůbec ještě naživu," mínila sličná děva. "Už tenkrát to byl stařec nad hrobem. Ale zkusím to" I vydala se do Lysolaj hledat zlolajného lišáka a ku podivu ho tam i našla. Lišák (už ne zrzavý ale šedivý) chvíli vyjeveně poslouchal její výklad, a pak si zavolal svoji nejmladší dceru, ať mu ho přeloží, jelikož neměl internet a tudíž vůbec nebyl kůl a in a neměl šajna, co mu ta sličná děva vlastně vykládá. "Původně jsem ho tam chtěl nechat," pravil nakonec zamyšleně a drbal se drápky za uchem. "Ale vidím, že šel nejspíš do sebe, protože ti náhodou nelhal. Ale vysvobodit někoho ze zakletí, to není jen tak, znáš přece pohádky, ne?" Sličná děva se zakabonila: "Viděla jsem v kině Harryho Pottera," zaradovala se náhle. "Finite incantatem!" Lišák se asi deset minut třískal ve smíchovém záchvatu. Pak řekl: "Když slíbíš, že si ho vezmeš a budeš na něj dávat pozor, aby zas neudělal nějakou blbost, tak ti ho odčaruju." To byla ovšem velmi těžká podmínka. "A jak von vlastně vypadá?" zajímala se sličná děva. "Tak trochu jako pirát," sdělil jí lišák. "Super," zaradovala se sličná děva."Žeru Jacka Sparowa. Tak mi ho odčarujte, já si ho vezmu. Holky budou čumět!" "A nevadí ti, co provedl?" připomněl jí ještě lišák. "Tssss. S dušínama je nuda, zato hajzlíci jsou karismatický," mínila sličná děva. "No tak jak myslíš." Lišák tedy balvan odčaroval a Jéťa byl zpátky v celé své kráse. Sličná děva si ho kriticky prohlédla a usoudila: "To by šlo, ale musíš si nechat udělat dredy." A tak vše šťastně skončilo, polepšený zastydlý puberťák Jéťa si nechal udělat dredy a jestli neumřeli, tak se se sličnou děvou fláká po dýzách dodnes. A zazvonil zvonec, pohádky je konec.
|
|
| | Nejsou povoleny anonymní příspěvky, nepřihlášení nemohou vložit odpověď.
|