"Beru svou práci vážně. A to můžete pouze tehdy, když se sami moc vážně neberete."
Alan Sidney Patrick Rickman se narodil ve znamení ryb, 21.2. 1946 v
Hammersmithu v Londýně jako druhý nejstarší ze čtyř dětí. Pochází z
velšsko-irské rodiny. Získal stipendium na Latymerově střední škole v
západním Londýně. V této době vystupoval v několika školních
inscenacích a získal si pozornost svých učitelů, jako talentovaný
herec.
Jeho snem bylo stát se uměleckým grafikem. Proto vystudoval design na
Royal Academy of Art a tři roky pracoval jako grafik v Soho. V této
době se také seznámil s Rimou Hortonovou, první a jedinou ženou svého
života, s níž od roku 1977 naprosto harmonicky žije v Notting Hillu,
aniž by se s ní kdy oženil. Paní Hortonová je radní londýnských části
Kensington a Chelsea za labouristy, a učí ekonomiku na School of
Economics.
Alan v souvislosti s ní řekl: "Ona s tím vším nemá nic společného.
Nelíbí se mi, když se zmiňuje její jméno. Ztěžuje jí to život." Dále
pak: "Myslím si, že každému vztahu by mělo být dovoleno, aby měl svá
vlastní pravidla. Ona je tolerantní. Ona je neuvěřitelně tolerantní. Je
zřejmým kandidátem na svatořečení." Alan, kromě toho, že je svobodný,
musí čelit otázkám na to, proč nemá děti. Na jednu takovou otázku
odpověděl: "Měli byste brát v úvahu, že já nejsem jediný kdo je v tom
zainteresovaný. Je tu i jiný člověk. Rodinu bych měl rád. Někdy si
představuji, mít tři děti, ve věku dvanáct, deset a osm let, kterým
bychom byli skvělími rodiči."
V šestadvaceti letech se Alan přeci jen rozhodl pro hraní, a tak po
získání stipendia, zahájil studium na Royal Academy of Dramatic Art -
(Královská akademie dramatických umění). Školu navštěvoval v letech
1972 až 1974 a získal hned několik cen. Následující roky strávil v
několika divadlech repertoárových (např. soubor Birmingham Repertory
Theathre Company) i experimentálních, pracoval v rozhlase i v televizi.
Po krátkém působení v londýnském divadle National Theathre se stal
členem Royal Shakespeare Company (1985-87), v jejíž inscenaci hry
Christophera Hamptona podle Laclosova románu v dopisech Nebezpečné
známosti zaujal rolí záletného vikomta Valmonta. Ve stejné roli se
objevil i na Broadwayi, kde byl za svůj výkon nominován na cenu Tony
1987.
K jeho první velké roli v televizi a jak jinak, než k roli "zloducha",
ho přivedl právě již zmiňovaný "padouch" de Valmont z divadelního
představení Nebezpečné známosti. Tam si ho všiml producent akčních
filmů Joel Silver, který mu nabídl roli v připravovaném filmu Die Hard
(Smrtonostná past). Byl to opravdový úspěch. Divákům se "jeho" Hans
Gruber líbil a hlavnímu hrdinovi, kterého hrál Bruce Willis, se lehce
vyrovnal.
I přesto, že se Alan Rickman v roce 1995 umístil na 34. místě v anketě
o 100 nejpřitažlivějších hvězd ve filmové historii magazínu
Empire a v říjnu 1997 byl na 59. místě v anketě stejného magazínu o 100
nejlepších filmových hvězd všech dob, měl zatím jen jedinou příležitost
zahrát si opravdu hlavní filmovou roli.
Byla to role Franze Antona Mesmera, nazývaného také otec hypnotizmu, ve
filmu Mesmer (1994). Pro Rickmana tento snímek hodně znamenal. S
úmyslem udělat ho co nejlepší, provedl společně s režisérem Rogerem
Spottiswoodem několik změn ve scénáři. To se ale hlavním investorům
nelíbilo natolik, že odmítli projekt financovat. Vše odůvodnili tím, že
s vyzněním celého díla a především hlavní postavy nesouhlasí. Dokonce
řekli, že Alan Rickman není pro roli Mesmera dosti přitažlivý. Spor
skončil u soudu, a přesto, že se nakonec peníze sehnaly a film se
natočil, do kin se nedostal a skončil jen na videokazetách. Po této
nepříjemné záležitosti byl Alan velmi zklamán a dlouho se s tím nemohl
vyrovnat.
V roce 1997 se Alan představil i jako filmový režisér. Za svůj
režisérský debut, citově laděný snímek Zimní host, ve kterém si hlavní
roli zahrála Emma Thompsonová se svou skutečnou matkou Phyllidou
Lawovou, získal hned několik cen a nominací. Alan se objevil i ve dvou
hudebních projektech. Zahrál si ve videoklipu k písni "In Demand"
skupiny Texas, a ve skladbě "The Bell" z alba "Tubular Bells II",
populárního Mikea Oldfielda, ho uslyšíme coby konferenciéra
představujícího jednotlivé hudební nástroje.
Zdroje:
www.alanrickman.cz
www.osobnosti.cz/alan-rickman.php
|