 Třetí rozměr hýbe filmovým světem opravdu mocně a minimálně do příští pětiletky se s tím nic nezmění. Pro někoho trend zasáhl i poslední filmové adaptace Harryho Pottera a minimálně na internetu se vede diskuze, zdali je to ku prospěchu věci, či je to jen velmi chytrá taktika studia vydělat ještě větší peníze na dobře zaběhnuté značce. A mnoho z vás by možná zajímalo, jak se to vlastně celé tvoří. Odpovědi na vše a možná o kousek víc v článku...
Na úvod se sluší říct, že je toho hodně co říct. Téma je to diskutované i mezi samotnými tvůrci (jak by ne) a technický popis určený pro laiky bude nejspíš také oříšek. Nejprve si ale dovolím popsat můj postoj k tomuto fenoménu.
Jelikož jsem člověk, co si libuje v technických vymoženostech, novým věcem většinou vycházím vstříc a rád využívám nastavené možnosti. 3D projekci proto vnímám jako svým způsobem prospěšnou a rozhodně se k ní nestavím zády. Nenosím dioptrické brýle, proto mi ani tak nepřekáží brýle speciální, jen si pečlivě vybírám sály, do kterých na stereoskopickou (=3D) projekci jdu, protože ne všude dostanete stejný výsledek. Může se stát, že třetí rozměr navíc ubere na jasu a kontrastu obrazu a to je pak možná větší nedostatek, jako chybějící dimenze navíc. S 3D je ale neodmyslitelně spojená také jiná kvalitativní měřítka a to stálost kopie, její výborná ostrost, plasticita a v některých sálech i podání barev a právě zmíněný kontrast a jas.
Navíc si 3D užívám i po stránce tvůrčí a stojím si zatím, že to není jen pouhá atrakce na jedno pobavení. Dokáže zpřehlednit obraz, dává do rukou filmaře nové možnosti v kompozici, přináší poslední chybějící obrazovou složku do filmu. Pokud se bobře a účelně použije, dokáže člověka víc vtáhnout do děje a jako cokoli jiného se nejlíp pozná, když si ji vlastně ani neuvědomíme, či na ni v prvních minutách zapomeneme.
Na 3D verze filmů se vydávám poměrně často a už nějakou dobu, takže se odvážím říci, že zkušenosti mám a že nyní nepodléhám prvotnímu opojení z efektu, který se zákonitě musí projevit u každého. Nyní už po 3D chci hlavně funkci vypravěčskou, což se dá přeložit ne jako případ, kdy film a vyprávění slouží třetímu rozměru, ale třetí rozměr slouží vyprávění a filmu samotnému.
Je mnoho způsobů, jak vytvořit prostor i v ploché dimenzi, jedno století filmu placatého k tomuto značně napomohlo, nemluvě o dalších uměleckých odvětvích. V klasické projekci by měl film tudíž působit stejně pozitivně, nemělo by ho to připravovat o možnost předkládat kompletní vizi filmařů, byť ne v takové podobě, v jaké ji natočili. Je to stejná věc, jako s prostorovým zvukem. Pokud si zvuk pustíte jen ve dvou kanálech, také slyšíte vše, co bylo natočeno, ztrácíte ovšem část kompozice a tím pádem umocnění z filmu. Se třetím rozměrem je to stejné.
Tento názor zastává i sám Cameron. Nebyl sice zcela prvním, kdo přinesl stereoskopický film (s tím se experimentovalo už v polovině minulého století), vzhledem k ideálnímu termínu premiéry filmu AVATAR se mu ale povedl husarský kousek a zasadil 3D do podvědomí každého potencionálního návštěvníka kina. A toho se rozhodla využít prakticky všechna velká hollywoodská studia a přes to, že své připravované filmy ve 3D nenatáčela, snaží se dohnat technologický pokrok jinak, kouzly v postprodukci. To je Cameronovi proti srsti, nejen, že jím vytvořené technické postupy nebyly zrovna levná záležitost a dopočítávané 3D prý ve výsledku stojí desetinu jeho ceny, ale také se s tímto postupem logicky nedocílí stejných výsledků. Na druhou stranu technologii nezavrhuje a hodlá ji použít pro své starší filmy, nejprve připluje na řadu Titanic a jakmile se potopí, prostřílí si cestu publikem i slavný Terminátor 2. Protiřečení? Vlastně ne, protože Cameronovi na celé kauze nejvíce vadí, že do třetího rozměru filmy tlačí studia a ne samotní filmaři. Pokud by neměla tato zodpovědnost zůstat na bedrech režisérů a kameramanů, bude hlasitě protestovat.
Hned po Cameronově prohlášení se k němu přidal i Michael Bay, který je zarputilým odpůrcem 3D a kterého momentálně přemlouvají k 3D natáčení dalších transformujících se robotů, což je ještě víceméně pozitivní, pokud však odmítne, bude se dodávat třetí rozměr po natáčení, čímž by se nedocílilo takové kvality a pravděpodobně by Bay ztratil absolutní kontrolu nad obrazem, či by nesloužil své vlastní filmařské představě.
Na opačné straně barikády stojí Tim Butron. Ten svůj momentální hit Alenka v říši divů na place také nenatáčel ve 3D, i když se o projektu jako tří-rozměrném mluvilo od samého počátku. Natáčet klasickými kamerami byl přímo tvůrčí krok. Burtonovi se nechtělo už tak komplikované natáčení ještě víc zatěžovat. Přesně tohle sice Cameron kritizoval, na druhou stranu Alenka není zrovna tím nejlepším příkladem, jelikož také nejde o klasický přepočet, ale o kombinaci obojího. A my můžeme jenom doufat, že Potter zamíří přesně touto cestou.
Existuje totiž velké množství postupů a metod, jak získat 3D obraz. Prvním z nich je film točit 3D přímo fyzicky na place. Je k tomu potřeba speciální kamery, která zaznamenává signál pro každé oko samostatně a zjednodušeně by se dalo říct, že jde o dvě souběžně zaznamenávající kamery těsně vedle sebe. Pravda je taková, že ta kamera je jenom jedna, ale je mnohem komplikovanější než kamera klasická, většinou o dost vetší a těžší. Tímto se z placu získají dva záznamy, které jsou čistokrevným reálným 3D záznamem. Problém ovšem není pouze ve velikosti kamer, ale také v samotné technologii.
Pokud si zvolíte stereo, volíte zároveň i digitální záznam. 3D se samozřejmě dá natočit i na klasický analog (filmové políčko), ale kamery takto uzpůsobené jsou jenom jedny a to kamery IMAX. Vážící sto padesát kilo, připoutaná prakticky pouze ke stativu a těžkopádná i ve vlastním záznamu, kdy se musí velice často měnit cívky a mnoho, mnoho dalších úskalí.
V době digitální je samozřejmě možné velikosti kamer minimalizovat na nezbytné minimum, tak, aby byly připraveny i na ruční záběry. Proč ale omezení? Obraz zaznamenaný digitálně jednoduše poznáte na první pohled (samozřejmě přeháním, ale cvičené oko si všimne). Je charakteristický v ostření, a podání barev, jinak zrní, ve tmě šumí a fyzické rozlišení je rozhodně na nižší úrovni než u analogu. Na druhou stranu přináší mnoho vylepšení, na které se analog nezmohl – minimální nasvícení, obrovská hloubka ostrosti atd.
Proč to tady všechno vykládám? Inu z toho důvodu, že na internetu se objevují spekulace, že byl poslední Potter a nový Souboj Titánů, dva obrovské projekty nyní převáděné do 3D natáčeny přímo v nativním stereo formátu. Je to hloupost. Nejen, že studio by se tímto faktorem náramně chlubilo, nejen, že po vele-úspěchu AVATARa by vytáhlo trumfové karty a oznámilo nativní podporu. Především by se to ale poznalo na obrazové složce. A tu má jak Souboj, tak Potter analogovou. A IMAXem se nenatáčelo určitě, takové husarské kousky by se těmito kamerami realizovat nedaly, minimálně ne ve stereu.
Stejného systému, jen používaného v imaginárním světě, se používá u 3D počítačově animovaných snímků. Místo, aby se film na konci produkce renderoval jen v jednom okénku záběru, nechají se vypočítat souběžně dvě, lehce posunuté od sebe, tak aby vznikl 3D efekt. Jistě, je to složitější postup, než můj popis, musí se složitěji nastavovat, svítit, reálně se nepočítají dva framery namísto jednoho, ale mnohem víc a tak dále. Animáky mají ale obrovskou výhodu v tom, že pokud už jsou rozpracovány, dají se docela jednoduše konvertovat do nativního 3D, stejně tak dobře se převádějí i katalogové tituly jako je první a druhý díl Příběhu hraček.
Opět, proč o tom mluvím – jakýkoli digitální trik v hraném filmu, znova zjednodušeně řečeno, je v podstatě 3D animovaný záběr, jen fotorealistický. A není ho problém vyrenderovat do dvou snímků. Ano, takovým případem byl v mnoha záběrech AVATAR. A byl jím i Londýnský průlet v šestém Harrym v kině IMAX.
Co však dělat. když už máme materiál natočený ve 2D? Musíme složitě konvertovat. Pokud máte štěstí, jste v začátcích postprodukce a máte dostatečné finanční krytí, můžete zvolit variantu kombinovanou, kdy se sice všechny reálně natočené záběry konvertují, ale všechno, co je vytvořeno počítačovou animací se vytvoří nativně, tak jako u Alenky. Následně už jen záleží na množství použitého CGI, kde víc logicky znamená líp. S tímto vším se u Alenky počítalo dopředu a celý fantaskní svět vznikal v počítačích.
Souboj Titánů má také na triku mnoho počítačové grafiky, je tu ovšem jeden zásadní oříšek a tím je čas. Warneři se k transformaci rozhodli na poslední chvíli a je nanejvýš nepravděpodobné, že by bylo možné jet dvojitý render a všechno s tímto spojené. A tak se musí přepočítávat komplet.
Jak už jsem uvedl, Harryho Pottera by tento osud postihnout nemusel. Na vše je relativní čas, finanční zázemí má také mnohem lepší než Souboj Titánů a hlavně by celý proces převodu mohl zůstat pod dohledem tvůrců, což je asi nejzásadnější položka ve výčtu výhod. Navíc David Yates má už s převodem zkušenosti, nějakých třicet 3D minut předchozích filmů jednoznačně pomůže. A jak ukázala Alenka, ani dopočítávaný prostor nemusí působit špatně, když se na to dohlédne ze správných dveří.
Co si ale pod pojmem dopočítávané stereo představit? Není to ani tak složité, jak by se ze začátku zdálo. První věc je vzít celý záběr a analyzovat ho. Říct, co je v detailu, polodetailu, celku, jaké jsou hloubky ostrosti, jak a jestli se pohybuje kamera a prostě sesumírovat si kompletní informace.
Poté přichází na řadu jedna z nejnáročnějších částí postupu a to rozčlenění na jednotlivé vrstvy. Máme místnost s několika kusy nábytku, jednou postavou a otevírajícími se dveřmi? Každá tato část musí být vystřižena tak, jako by jste hodlali z toho všeho udělat obrovskou koláž. Ohromě záleží na přesnosti a čím detailněji scénu rozeberete, tím líp. Zároveň se hodí i záběry se stejným nasvícením a pohyby kamery, ale bez objektů v popředí, jen s čistým pozadím, čímž dostanete souvislé vrstvy bez černých mezer přebývajících po bližších objektech. Tyto záběry se v dnešní době natáčejí zcela běžně, nebo jsou nahrazovány modrým pozadím, čímž u 3D vyhráváte v takových záběrech loterii. Pokud máte ovšem rušnou ulici a každý záběr je unikátní, nezbývá, než se smířit se strakatým pozadím, či chybějící segmenty doplnit počítačem (v dnešní době opět běžná praxe - zaclání vám v historickém filmu pouliční lampa? Počítačově ji vyzmizíkujete).
Po této proceduře jde záběr i se všemi zjištěnými poznatky do modelovacího oddělení, kde se celý snímek převede do velice hrubého, ale trojrozměrného záběru. Ve velice hrubých rysech se umístí postava panduláčka, skříně nahradí jednoduché kvádry a celé se to rozmístí do prostoru, pokud možno v těch vzdálenostech, jaké byly na place. To není problém, neboť u filmu se zaznamenává ohromné množství vedlejších informací, včetně těchto měrných údajů (používají je ostřiči, osvětlovači a nakonec i trikaři).
Jakmile zrekonstruujete scénu, musíte do tohoto imaginárního světa umístit i kameru, zadat její polohu a natočení, jaké byly požity objektivy atd. Nakonec stačí k hrubým objektům přiřadit dřív rozstříhané vrstvy samotného záběru a nechat prohnat algoritmem, který vám z jednoho snímku udělá dva.
V zásadě ten algoritmus pracuje tak, že u vzdálenějších objektů se vrstva dvakrát zduplikuje a posune sama od sebe o požadovaný kousek, čímž se umístí do prostoru. Zachovává si však svoji placatost. Pokud je vrstva hodně vzdálená, pak to nevadí, čím blíž ovšem k vašim očím, tím víc si placatost budete uvědomovat a svou roli budou hrát i barvy, světlo a kontrast. Čím jednodušší objekt, tím lépe.
U bližších objektů, či polodetailů a detailů se musí už šidit a dopočítávat. Řekněme, že v popředí stojí postava a za ní je vzdálené pozadí. Před hrubý počítačový model se tak nedává pouze vrstva herce, ale tato vrstva se musí přímo na model nanést - okraje herce se lehce zdeformují tak, jako by jste prohnuli list papíru. Počítačová grafika to dokáže a deformovat se nemusí nijak moc, problém nastává ovšem s pozadím, kde kolem postavy vzniká hluché místo po rozčlenění na vrstvy. Pokud nemáte kompletní pozadí, musí se používat opět grafika. A film jako zrádná věc právě tyhle detaily dokáže pěkně zviditelnit.
Problémů se můžeme dočkat i u kamerových jízd (tak se musí pracovat téměř s každým políčkem, neboť co políčko, to změna všech parametrů scény) a pohyby kamery obecně, všechno tohle se ale dá řešit. Problémy nastávají i u rozostřených předmětů, neutrálního svícení (ostré, stínové a kontrastní postavy vypadají plasticky i ve 2D) a tak by se dalo pokračovat donekonečna.
Jak je vidět, proces je to nadmíru náročný, ale dají se s ním udělat slušné výsledky, a ani nepotřebujete rotoskopickou technologii, která vám z částečného obkroužení objektu vytvoří 3D model. Je to technologie zajímavá, ale pro film zcela nepoužitelné, neboť tyto objekty musí být nehybné a musí být také dokonale ostré.
Jak bude výsledek v posledním dvou-dílu Harryho Pottera vypadat, si netroufám prozatím tvrdit. Na šestce jsem v kině IMAX nebyl, ale pětka měla ve třetím rozměru ještě ledacos dohánět. Pro mě největší problém byl právě ve zmíněných přechodech, kdy mezi postavou a prostředím byla malá část uměle vytvořeného místa a hrozně to tahalo oči, zvlášť, pokud se pohybovala i kamera. Od Fénixe však uplynula už nějaká ta doba a troufám si tvrdit, že technologie pokročila. Nyní nezbývá nic jiného, než počkat si do kina a doufat, že úpravy zůstanou v rukou samotných filmařů.
Pro jakékoli další dotazy se obraťte do komentářů, jak jsem řekl, téma je to vydatné a určitě jsem nenapsal vše, co by bylo třeba k tomuto tématu napsat.
|
Raviola
Autor: Anonym [94.74.221.242] Datum: 2010-03-30 11:54:27
Skvělý článek.
| Pro někoho trend...
Autor: Vesemir Datum: 2010-03-30 19:27:32
Kohopak měl asi Karlos na mysli, he ? No jen si rejpni... 
K technickejm otázkám želbohu nemam co říct, každopádně rozsah článku je dechberoucí...
BTW - budou dávat i druhou část relikvií normálně (ne-3D), že jo ? 
| Autor: KARLOS Datum: 2010-03-30 20:08:22
Vesemire, nebylo to čistě na tebe, ale při psaní toho textu jsem si na některé diskuze s tebou vážně vzpoměl  ...
Rozsah není ani čtvrtinový, spoustu jsem toho vypustil, neb tohle není technický přehled. Sám by sem se mu nebránil, ale při vší úctě k vám všem, nevěřím, že by to někoho za a) zajímalo, za b) rozuměl by tomu... Sím tohle téma zatím proskoumávám, takže o něm taky vím jen to málo, co se najde.
Jak je vidno, zaměřil jsem se na přepočet, což je jenom logické, protože právě tohle se Pottera dotýká nejvíc. Je to ale dost stručný a pro odborníka až bolestivě neodborný výklad, takže asi tak ...
Dvojka Relikvií zatím nemá ani stanovený 3D release, dá se ale očekávat, že pude souběžně 2D i 3D verze, IMAX 3D only... JAko těch 3D sálů zase není tolik, aby si studio mohlo dovolit poslat pouze 3D verzi...
| KARLOSI
Autor: Jája Datum: 2010-03-31 07:45:22
Tohle že je výklad pro blbce jo? Tak já se přiznám, že vždycky než dočtu článek do konce, nevím, o čem byl začátek, takže já si asi počkám, až mi to můj syn jednou vysvětlí. Ale díky
| Autor: vanguard Datum: 2010-03-31 14:36:22
já jsem cosi pochytil, akorát co se týče toho přepočtu, ale jinak nic i to je přínos, dík Karlosi
| Autor: Sohaj Datum: 2010-03-31 14:55:32
Co k tomu dodat, snad jen: "Wow."
| Autor: Vesemir Datum: 2010-03-31 19:33:17
No tak pro mě je nejpodstatnější (a v neposlední řadě i nejsrozumitelnější) poslední Karlosova věta, že "3D sálů zase není tolik, aby si studio mohlo dovolit poslat pouze 3D verzi..."
To mě uklidnilo, že si budu moct zajít na starý dobrý, byť nedopočítaný, ne-3D promítání.
A doufám, že to tak eště nějakej pátek vydrží...
Opakuju motto:
3D dávam tak rok. Maximálně dva...
| Autor: KARLOS Datum: 2010-03-31 19:39:10
A Bolševici tu byli s náma dalších dvacet co?
| Autor: Rybba Datum: 2010-03-31 21:17:10
Pro Karlose, Karloskůůů, slibuju, že si to jednou přečtu, ale zatím je to na mě až moc dlouhý čtení...
Pro Vesemira, Vesemirku, na to motto se vykvákni, páč jinak budeš za blbce, 3D tu prostě "bylo", je a bude už "navždy"... 
| ...//bezvýznamná reakce//...
Autor: Anonym [85.119.88.37] Datum: 2010-04-12 01:55:55
ach to 3D je takový produkt masové kultury.... , vždyď je to taková triviální technologická pračka pěněz...
|
Komentáře vyjadřují názory čtenářů. Redakce nemůže ovlivnit jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstranit. Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte. |
