'; ?> Potter Web CZ/SK - Harry Potter Fans - Pohled na finanční stránku Harryho Pottera Part 2.
Error creating feed file, please check write permissions.

Potter Web CZ

Harry Potter Fans


Úvodní stránka

Bleskovka

Příležitost pro všechny výtvarníky!
Umíte kreslit? Chcete svá díla zveřejnit a ještě mít možnost získat pěkné ceny? Pak klikněte sem

Hlavní výběr

Úvodní stránka
Novinky
SPOILERY 7.kniha
Knížky
Herci
J.K.Rowling
Galerie
Stáhněte si
Doporučené odkazy
Návštěvní kniha
Napište nám
Soví pošta - diskuse
Příčná ulice - burza
Archiv diskuse hp.cz
Archiv diskuse FMS

Potter Web Menu

Náš tým
Naše ikonka
Akce
Newsletter
Magazín Pottered
Potter Povídky CZ
Budeč

Přihlášení

Přihlašovací jméno

Heslo

Zapamatovat
 
Chci se zaregistrovat!
Zapomněla(a) jsem heslo

Oko Velkého Bratra

Tvoje IP adresa:
3.141.7.165

Prohlášení

Potter Web CZ is in no way related to J.K. Rowling, Scholastic Books, Bloomsbury Publishing or Warner Bros. All images and material related to the J.K. Rowling novels is © Scholastic Books (US), and Bloomsbury Publishing (UK). All material related to the "Harry Potter" films is © Warner Bros.

Veškerá práva ke zde zveřejněným autorským článkům vyhrazena.
Články není  dovoleno přebírat bez souhlasu redakce a bez uvedení původu "potterweb.cz".

Tato stránka používá pouze vlastní technické soubory cookie, nutné pro její fungování.
Používáním této stránky souhlasíte s používáním souborů cookie.

Naše ikonka

Budeme rádi, když na svých stránkách umístíte tuhle naši ikonku s odkazem na www.potterweb.cz/web/
Potter Web CZ
Návod na vložení ikonky je zde.

 

Pohled na finanční stránku Harryho Pottera Part 2.

| Tisk |  E-mail
Novinky  ->  Zajímavosti
Příspěvek přidal(a) KARLOS   
pondělí, 14 února 2011, 08:30
Od minulého příspěvku zabývajícího se finančním rozborem filmového světa Harryho Pottera uplynuly dva měsíce, což rozhodně nebylo v plánu (bez mučení se přiznám, že jsem se věnoval obživě víc, než je zdrávo ;)). Ale na téma jsem nezapomněl a tak se dnes můžete opět pustit do čtení, které snad už téma dořeší do konce. Na řadu přijdou už konkrétní sumy a další informace, jak Hollywood funguje. Více pod článkem.



Píše se rok 2000 a filmová studia se dostávají do fáze, kde musí opět hledat nové zdroje nápadů a zápletek pro nové filmy. Přes léta osmdesátá, kdy světu vládly filmy akční, přes roky devadesáté, kdy se akce kloubí s daleko vyššími výdaji a proto se producenti čím dál tím víc zaměřují na náctileté publikum, až k novému miléniu, kdy zjistili, že takoví diváci potřebují v podstatě čtyři věci – silné dobrodružství, ve kterém by se mohli s postavami ztotožnit, technickou preciznost, jelikož výše zmíněný model filmů se už samozřejmě dlouhou dobu v distribuci vyskytuje, jen ho trochu oslabil zub času, látka ovšem musí být pro takového diváka přívětivá a pokud ji má v podvědomí z jiného, než filmového média, je to jenom plus a akci, která by bylo pokud možno zábavná (a jejich rodiče jistě uvítají, když u toho nebudou téct potoky krve).
Právě počátek milénia znamenal příhodnou dobu, kdy pokud si producent nějaké takové téma najde, vydělá na něm balík. Není náhoda, že ve velkém se začaly objevovat
komiksové adaptace. X-meni a Spider-man znamenali mnohé, protože naznačili směr – z dětí se nebudou dělat blbci (čti filmy si užijí i eventuální plnoletý doprovod), nabídl solidní dobrodružství, dostatek humoru i napětí a akční prskavky (v kombinaci s CGI, které opustilo dětské plenky a rovnou skočilo do maratónových trepek, i mnohem sofistikovanější, kde nebude téct červená).
Úspěch byl na světě, ale komiksy představovaly jen jeden z dosud pouze naťuknutých zdrojů námětů. I když se filmové adaptace knižních příběhů objevují od prvních natočených filmových cívek, fantasy literatura se nikdy moc neprosadila. Doba ovšem byla připravena na pravý opak. Jednak se do filmů začaly investovat monumentální finanční sumy (a ty si většinou výpravné knihy a příběhy založené na imaginárnu vyžadují téměř vždy), jednak byl jistý finanční návrat i se slušným ziskem (na základě začínajícího nového trendu) a v neposlední řadě podpora od fanouškovské základny předlohy znamenaly pro producenty signály zcela zřetelné. A navíc to měla na filmový svět namířena adaptace jedné z nejklasičtějších fantasy, která byla považována dlouhou dobu za nezfilmovatelnou – Pán prstenů.

Jak už to tak bývá, když jedno filmové studio u sebe kutí nějakou velkou filmovou událost, druhé by raději eventuální publikum, lačné po nových dobrodružstvích, vidělo na filmu s jejich hlavičkou. A právě v tu dobu k Warnerům přišel relativně neznámý David Heyman. V ruce držel práva na první příběhy o Harry Potterovi, netradiční fantasy cílenou na dětské čtenáře, které si velice rychle začínaly získávat velikou popularitu nejen mezi dětmi. V příštím roce navíc měla přijít na pulty již čtvrtá kniha a bylo již více než jisté, že série se dožije svazků sedmi. Pro studio to byla velmi lákavá nabídka.
Přesto muselo dojít k mnoha dohodám a ujednáním. Jedním z prvních bylo, že si filmové studio pojistilo veškeré práva na značku, na všechny příběhy (na všech sedm), částečně drží i práva knižní a samozřejmě veškerá marketingová práva. Proto studiu nevydělává Harry jen na filmech, ale i na všem ostatním, na čem je jeho jméno, či jakýkoli jiný motiv ze série. Za tento velice velkorysý krok ze strany autorky (které pořád zůstávala velice slušná procenta ze zisků, ostatně je to nejbohatší spisovatelka dnešní doby, že), si Rowlingová mohla pohlídat vlastní umělecký proces adaptování, měla jeden z rozhodovacích hlasů pro výběr tvůrčího týmu a dohlížela i na převádění knihy na filmový scénář (to, že první filmové adaptace budou pokud možno co nejvěrnější si přímo vyžádala ve smlouvách).
Ve výsledku tak Warneři měli silnou sérii o mnoha dílech (pro případ, že by film uspěl, nemuseli složitě autorku uhánět k novému příběhu), která měla velice slibnou budoucnost. A tak nešetřili. Filmy točené začátkem milénia měly průměrný rozpočet sto miliónů dolarů. Nebyla to už tak horentní suma, jako v průběhu let devadesátých, přesto představovala značné investice. Ono není finanční číslo, jako finanční číslo. Do celé záležitosti zasahuje inflace, ale také to, že filmy se opravdu rok od roku prodražují. Krásný příklad by mohly být filmy Jamese Camerona, který až na první vlastní film dostával sumy prakticky neomezené. Jednička Terminátora byl nezávislý snímek, škudlící kde mohl (cca 6-7 milionů dolarů, ovšem s tím, že průměr byl začátkem let osmdesátých někde kolem patnácti), dvojka Vetřelců stála milionů dvacet, což už se blížilo průměru (ale nejednalo se o žádné finanční hýření), Propast pak už stála něco kolem padesáti až šedesáti, což byly poslední roky osmdesáté. V devadesátých letech navíc dvakrát určil nejvyšší laťku, kdy druhým Terminátorem (začátek let devadesátých) atakoval hranici stomilionovou a na konci posledního desetiletí dvacátého století Titanicem dokonce hranici dvousetmilionovou. Oba filmy představovaly extrémy, ovšem pět až deset let na to se tyto sumy staly zcela standardními, jak ukázal sám Cameron (tři roky po Terminátorovi natočil stamilionové Pravdivé lži). Tato malá odbočka nemá odbíhat od Harryho Pottera, ale má jasně demonstrovat jak se v průběhu let minulých zvyšovaly finanční nároky na produkci filmů a i když se samotné položky, které výslednou sumu dávají dohromady svou cenovou náročností od minula značně liší, výsledek v průměru činí podobné finanční prostředky.

V případě první potterovky - Kamene mudrců, bylo investováno do samotného filmu 125 milionů dolarů, marketing si vyžádal dalších padesát. Opět pro hrubou představu, ve stejné době uváděné Společenstvo prstenu mělo vypočítaný rozpočet na 90 až 95 milionů, plus 40-50 milionů na marketing, vše počítáno v amerických dolarech (vypočítaný proto, protože se všechny tři filmy natáčely dohromady a i finanční zdroje měly totožné, proto je mnohem přesnější uvádět v tomto případě celkovou sumu za trilogii činící 280 milionů), Spider-man směřující na obdobné americké publikum jako mladý kouzelník stál 130 a nejdražším filmem roku 2001 byl Pearl Harbor za miliónů 140. Kámen tak patřil k nejdražším filmům roku.
Prostředky se však investovaly trochu jinými směry, než u konkurence. Ta víc utrácela za vizuální efekty, či výpravu. Potterovky namísto toho vždy sázely na špičkové herecké obsazení a v případě prvních dvou dílů i na slavné jméno režiséra. Ten za první film inkasoval solidních (na režii) 6-7 milionů a i když dětským hercům se u jedničky neproplácely tak horentní sumy, přesto Daniel Radcliffe dostal poměrně slušných dvěstě padesát tisíc liber, zbytek trojlístku pak něco přes 150 tisíc a k půl milionovým honorářům dosáhla i dospělá herecká smetánka. Zbytek štábu pak dostává běžné finanční taxy, kde snad stojí zmínit jedině ještě milionovou položku za scénář pro Klovese. Kam putoval zbytek? Do náročné výpravy, kde se v ateliérech postavila velká část bradavických interiérů a exteriérů, poplatky za natáčení v londýnských exteriérech (uzavřít na týden nádraží King's Cross něco stojí, stejně jako pronájem známých londýnských kostelů, klášterů a oxfordské knihovny). Vytvářet a zaplatit se musí i stovky kostýmů a samozřejmě vizuální efekty. Na těch se podílely jednak známé trikové společnosti jako ILM (to dělalo hlavně kouzelné kreaturky Trolla, kentaurů a Voldemorta), ale i velká spousta menších a hlavně levnějších firem. Ve výsledku tak film trikově nepůsobí nejlépe (na rezervy se upozorňovalo už v době premiéry) a nepomohl ani fakt, že film vznikal ve sníženém časovém období. To sice ušetřilo na samotné produkci, kdy štáb a technika museli být na place přítomni od konce roku 2000 až do poloviny roku následujícího, ovšem vyžádalo si zase zvýšené úsilí v postprodukci.

Nakonec se pro úspěch samotného filmu muselo investovat již zmíněných 50 milionů na propagaci. Do té se počítají všechny trailery (jejich výroba vyjde klidně i na pět milionů), ostatní ukázky jako jsou TV spoty (zde se platí hlavně za vysílací práva), reklamní letáky v tištěných a internetových periodikách a velké množství plakátů, jejich distribuce a samozřejmě poplatky za jejich umístění. Do nákladů, které se však vracejí pak spadají nejrůznější sběratelské předměty, počínaje žvýkačkami s Hermionou, přes Ronovy ponožky, až po Harryho Nimbus 2000 v životní velikosti. Pro fandy nejatraktivnějším sběratelským materiálem je zřejmě oblečení, tak, aby se mohli dle potřeby na premiéry a startovní prodeje knih řádně vyfiknout. Není od věci na tomto místě říci, že za všechno toto zboží jsou propláceny tučné autorské poplatky a jak už víme, Rowlingová z nich vidí jen menší část, přičemž hlavní příjemce, tedy studio Warner Bros, nejen, že na nich vydělává čisté zisky, které se jednak neobjevují nikde v součtu vydělaných prostředcích, ale tyto sumy jsou hlavně všeobecně považovány za to nejvýdělečnější, co značka Harryho Pottera přináší. A tvrzení, že filmy jsou jen hodně drahou reklamou na všechen ostatní prodejní artikl tak nemusí platit jen u Hvězdných válek (George Lucas drží práva jen na novou trilogii a část universa těch starých, ovšem status miliardáře mu zajistil prozíravý krok, kdy si jako odměnu za natáčení a produkování filmů ponechal veškerá práva na marketing a toto rozhodnutí se ukázalo jako jedno z nejbohatších v celé historii naší matičky Země).
Pokud se však vrátíme zpět k Harrymu, zjistíme, že marketing, i když na své poměry zcela v běžných mantinelech své doby (dobře, ne zcela běžných, ale nepřesahujících nejdražší produkce Hollywoodu) zafungovat tak, jak se nikdo z producentů ani nedoufal snít. Ve spojených státech sice dosáhl Kámen mudrců jen na tří set milionové tržby (přesně 317.5M, nejvyšší dosažitelná meta byla čtyři sta milionů, pokud nepočítáme Titanic), přesto to byl výsledek víc než uspokojivý a jak se dalo čekat, zbytek světa se do obrýleného čaroděje zamiloval ještě víc. Nepochybně ke všemu pomohla dobrá pověst knižní předlohy a její v tu dobu již početná fanouškovská základna (knižní čtyřka už byla oficiálně nejrychleji se prodávající knihou planety), ovšem konečný boom, kdy se o Harrym začalo mluvit i u babiček v těch nejmenších Horních Dolních, byl až s příchodem prvního filmu do kin. Ve výsledku se tak na Kameni mudrců v celosvětových kinech vydělalo bezmála na 980 milionů dolarů.

Takový úspěch samozřejmě okamžitě docílil, že Tajemná komnata dostala oficiální zelenou. Samotné přípravy už ale běžely během postprodukce jedničky, což jasně značilo, že studio sérii značně věří. Filmařský tým téměř nedoznal změn, produkce odstartovala okamžitě po novém roce a na rozdíl od jedničky se produkce o něco protáhla (ve výsledku to znamená lepší umělecké podmínky, ovšem každý den navíc stojí nemalé peníze), stejně tak se protáhla postprodukce, která odstartovala ve stejný okamžik, jako produkce. Jak lze zpozorovat ze samotného filmu, triková úroveň hodně poskočila směrem nahoru, za což můžeme vděčit jedině většímu množství času, kdy film probíhal pod rukama trikařů.
Čas ostatně u této série hrál vždy velikou roli. Jsou filmy, které můžou bez problémů vznikat i pět let, Potter ale musel nasadit vražedné tempo. Když se knížky odehrávají po jednom roce a vystupují v něm dětští herci v hlavních rolích, je jasné, že filmy musí dodržovat stejné tempo. To je možné stíhat, pokud máte produkci za sebou a rok co rok běží pouze postprodukce. Pokud se musí natáčet postupně (jako že série jasně ukazuje dospívání mládeže), pak máte na výběr dvě věci – buďto zpomalit a počítat s tím, že v polovině série dětské herce vyměníte, nebo stíhat točit rok co rok, se stejným hereckým obsazením, ovšem pokaždé s rozdílným týmem tvůrčím. U dvojky se Warneři, producenti a ostatně i režisér pokusili o nemožné – dodržet roční odstup jak s totožnými herci, tak se stejným štábem.
Časové presso se projevilo i finančně. I když vlastní natáčení trvalo o chvíli déle, naprostá návaznost na první díl znamenala, že veškerá výprava, kostýmy, i časové rozvrhy herců jsou ihned k dispozici. Zaplatí se jen poplatky za užití exteriérových a interiérových lokací (kde navíc bylo vše domluveno od minula) a zaplatit štábu a hercům. Položky za studia, kulisy a kostýmy byly ovšem logicky minimální. Vystavět se musely jen nějaké tři scény (Tajemná komnata, umývárna ufňukané Uršuly, Zmijozelská kolej) a to je oproti polovině Bradavic už nic.
Hercům a štábu se proplácely téměř totožné sumy, jen režisér si polepšil na cifru okolo devíti milionů a Daniel Radcliffe měl na výplatní pásce rovné tři miliony (na rozdíl od jedničky už počítané v dolarech). Suma sumárum dvojka vyšla studio na rovných 100 milionů dolarů. Započítat se musí i čtyřicet až padesát milionů na propagaci, prakticky identického ražení, jako v případě jedničky. Tím pádem se dvojka stala v sérii nejlevnější epizodou.
Finančně si navíc také nevedla špatně, i když došlo k lehkým propadům (které se ovšem daly čekat). Ze zámoří si připsala na svou dobu solidních 262 milionů a ve zbytku světa nasbírala dalších 617 milionů, v konečném součtu se pak číslo vyšplhalo na krásných 879 milionů.

Warneři proto neměli jediný důvod, proč třetímu pokračování nezvýšit rozpočet. A tento krok byl navíc potřeba. K sérii se dostal Alfonso Cuarón a hned na začátku se rozhodl pro razantní filmovou proměnu. Ta si krom odlišného stylu vyprávění, dospělejšímu pojetí a značně potemnělejší atmosféry vyžádala i rozsáhlé změny ve výpravě a Chris Columbus, nyní jako výkonný producent (spíše než finančnický post je přidělován předchozím tvůrcům, aby byla zachována návaznost umělecká), trval na dalším zlepšení po trikové stránce. Pre-produkce proto odstartovala už někdy v době finalizace dvojky a filmaři rezignovali na stávající natáčecí schéma, kdy se film musel stihnout dokončit po jednom roce od premiéry předchozího snímku. Tvůrčí plán protáhli o půl roku, což filmařům jednoznačně pomohlo. Nastala ovšem otázka, kdy dojde ke změně hereckého obsazení. S tím, že díl od dílu se budou premiéry filmů posouvat (bylo jasné, že k původnímu natáčecímu konceptu už se série nevrátí, stejně tak, že série přece jenom filmově dojede do konce) muselo zákonitě dojít k předčasnému zestárnutí nejen hlavního tria, ale v podstatě polovině hereckého obsazení – všech vedlejších studentů. Ovšem na druhou stranu filmaři pořád věřili v zázrak a Chris Columbus otevřeně mluvil v rozhovorech o tom, že pokud jim jen trochu bude přát štěstí, budou schopní sérii dokončit s takovým hereckým týmem, s jakým začali.
U trojky jsme se ovšem o změnu bát prozatím nemuseli, neboť prvotní smluvní závazky byly podepsány na tři filmy. S časovým rozvrhem se tak nikde nemuselo hnát a produkce se rozrostla do tři čtvrtě roku. S počátkem natáčení v lednu 2003 a poslední klapkou v průběhu září se dalo stíhat i technicky náročnější natáčení v nových skotských exteriérech, i přebudovaných ateliérových scénách (ty se neměnily úplně, zachovalo se převážné množství kulis, jen se nasvítily do temnějších odstínů a prohloubily některé detaily o zlověstnější podtóny). Nových kulis nebylo tolik potřeba, dvě nové učebny, nově navrhnutá lokace vrby Mlátičky, interiéry Děravého kotle a neúplné Prasinky si ovšem nějaký ten dolar vyžádaly. Bez zajímavosti není ani fakt, že s novou koncepcí výpravy nebylo tolik potřeba platit za reálné interiérové lokace, jako byla Oxfordská knihovna hrající knihovnu Bradavickou (která se ve filmu neobjeví), či za pronájem a uzavření nádraží King’s Cross (mnohem kratší filmová sekvence se stihla natočit za třikrát kratší dobu, než v předešlých produkcích).
Náročná a rok a půl trvající post-produkce ovšem ušetřené náklady mnohonásobně převýšila. Je však pravda, že se konečně u Potterovské série v ohledu trikové stránky začalo mluvit nejen o zlepšení, ale rovnou o určujících standardech ve filmařině. Tvůrčí vize Cuaróna navíc nevyžadovala extrémním hýřením CGI (které je jednoznačně nejdražší položkou v trikové post-produkci) a co se dalo natočit přímo na kameru, to se tak i natočilo. Mozkomorové navíc v původním konceptu neměli být vůbec počítačoví, ale mělo se jednat o loutky natáčené ve vodní nádrži, aby se dosáhlo jejich mysteriózního vlajícího vzhledu. Větší technická nenáročnost počítačové animace však nakonec znamenala volbu udělat mozkomory právě počítačově. Na druhou stranu jak transformace profesora Lupina v jeho chlupatý problém, či hipogryf Klofan byly vytvořeni kombinací animatronických loutek životní velikosti a CGI.

Rozpočet 130 milionů dolarů ovšem nezatížil honorář režiséra, který jako tvůrčí osobnost spíše artovějšího zaměření inkasoval oproti Tajemné komnatě pouhou třetinu částky za stejný pracovní post – částku něco pod tři miliony dolarů. Polepšil si ovšem hlavní herecký představitel Harryho Pottetra a to o rovného půl milionu dolarů – s částkou 3.5 milionu za třetí díl a honoráři z prvních dvou dílů se stal nejbohatším teenagerem ve Spojeném Království. Zbytek osazenstva si pořád držel stejné honoráře, jako při předchozích dvou produkcích, stejně tak i náklady na propagaci se nijak z 50ti milionů dolarů nenavýšily. Přesto šlo o doposavad nejdražší potterovský film. V roce 2004 byl však už průměrný rozpočet na velký hollywoodský film 140 milionů (a bez propagace), proto producenti mohli mluvit o velice příznivé finanční bilanci.
A ani finanční návratnost na tom nebyla špatně, navíc s přihlédnutím, že už od prvních ukázek bylo jasně patrné, že tentokrát se v souvislosti se změnou koncepce nemluví do větru a pod projektem byl podepsán do té doby sice uznávaný a šikovný tvůrce, ale s minimálními zkušenostmi s filmovou velkoprodukcí, monstrózní produkcí a postprodukcí a hlavně s ne úplně typickou filmografií filmaře točícího pro dětské publikum. To vše dokáže ovlivnit výdělečnost projektu. Diváctvo na to asi nebylo po předchozích dílech zcela připraveno a tak došlo k citelnějším propadům – v USA si film vydělal vůbec nejnižší potterovské zámořské tržby, 249.5 milionu dolarů a ani ve zbytku světa nepřesáhl tržby prvních dvou dílů a vydělala dalších 546 milionů. V celkovém součtu 795 milionů se však v kinech jistojistě zaplatil i se započtenou marketingovou kampaní a kritické ohlasy byly víc než příznivé, což producenty o to víc těšilo na srdci (možná se to zdá jako nesmysl, ale aby série nějakým slušným způsobem expandovala, či udržela tržby přesahující tři čtvrtě miliardy dolarů, musíte na svou stranu dostat i kritickou část platícího publika a toho dosáhnete jedině tak, že je přesvědčíte o ryzích kvalitách díla).

Čtvrtý díl tak do značné míry plnil úlohu, kde se studio ujišťovalo, zda to minule nebylo jen štěstí, či se opravdu jednalo o opravdové filmařské kvality. Nicméně série jela v nově nastoleném směru dál. Jak po stránce umělecké, kde studio opět vsadilo na méně známou režijní tvář s netypickou filmografií, tak neutuchající zvyšování rozpočtu filmu. Zajímavou drobností byly počáteční spekulace o celkovém rozpočtu. U některých filmů se tato cifra dostane do éteru ještě před samotným uvedením filmu, což se stalo i u Ohnivého poháru. To by samo o sobě nebylo nijak zajímavé, kdyby nedošlo k malé chybičce, která hlásala, že se nejenom opět zvednul rozpočet filmu, ale že se rovnou bude jednat o dosud nejdražší projekt ve světě filmu. Cifra hlásala číslovku 150 milionů. Ovšem jelikož se objevila v britských novinách, série se natáčí na ostrovním království a za číslem nebylo uvedeno, v jaké měně je myšleno, zámořský tisk si to pro jistotu domyslel sám. Libra byla v té době opravdu silná měna a přepočet na dolary nakonec film ohodnotil na sumu 315 milionů dolarů. Jak je již patrné, původně uvedená číslovka byla v dolarech, takže se o žádný exces nejednalo, ovšem musí se nechat, že v době, kdy ještě nebyla situace ujasněna, byla suma dost pravděpodobná a to i přes její monstróznost. Zaprvé se ještě nevědělo s jistotou, jestli čtvrtý díl bude rozdělen na dvě části, zadruhé kniha popisovala dosti výpravné a nákladné události a za třetí vlajkové projekty největších studií v Hollywoodu začaly v tomto ohledu náležitě bobtnat. Průměr byl někde kolem těch potterovských 150ti milionů, ale největší události, jako druhý Spider-man, druzí a třetí Piráti, Superman a hlavně Jacksonův King Kong už mílovými kroky překračovaly metu dvouset milionovou.

Každopádně se musely po trojce podepsat nové smluvní závazky s hereckým týmem a jelikož nebylo pořád jasné, jakou cestou se vydat (režisér se ještě pevně nerozhodnul, zda film rozdělí, či se pokusí o nemožné), podepsal Daniel Radcliffe novou smlouvu na dva filmy, obdobně i další dětští představitelé. Za nový film si měl ovšem připsat krásných 11 milionů dolarů, u dalšího měl v případě úspěchu toho posledního opět o něco poskočit do vyšší platové třídy. Emma Watson, i Rupert Grint konečně překročili milionovou hranici, kdy oba dostali stejně po dvou milionech. Opět si ovšem nepolepšila pozice režiséra, která naopak kvůli neznámému jménu klesla o polovinu na jeden a půl milionu dolarů.
Výprava by další změnu ve školních lokacích asi nepřežila, využilo se proto všeho stávajícího studiového vybavení, produkce opětovně navštívila některé exteriérové lokace (vrátila se například knihovna) a novinky se soustředily především na turnajové úkoly (dračí aréna byla z velké části reálná, stejně jako velké celky bludiště, které navíc bylo vybaveno hydraulikou, tak aby s ním mohlo být pohybováno) a úvod filmu, který i přes extrémně krátkou délku nabídl velké množství nových míst a zákoutí.
Vzhledem k tomu, že film byl nakonec koncipován jako jednodílný, byla doba strávená v produkci opět o dost delší průměru, skoro deset měsíců na place se prodraží. Post-produkce ovšem nijak výrazně neuhýbala z konceptu trojky.
Investice se ovšem vrátily a výdělky se pohybovaly někde mezi jedničkou a dvojkou. Bylo jasno, publikum chce dospělý, temný přístup, který se čtyřka snažila po vzoru Vězně z Azkabanu servírovat také. Ve Spojených Státech Pohár vydělal 291 milionů dolarů, utržil prvý stamilionový potterovský rekord za první tři dny promítání a ze zbytku světa nastřádal dalších 606 milionů, což v součtu dává 896 milionů. Nepochybně mu v tom pomohla reklamní kampaň za již tradičních 50 milionů. Samozřejmě nastává otázka, zda je ještě potřebné sérii nějak propagovat, sám si ovšem myslím, že je spousta lidí, kteří o fenoménu Harryho Pottera vědí, ale o další díl se nezajímají do doby, než jim ho studio nepřipomene.

Pátý díl je z finančního hlediska poměrně nezajímavý. K žádným změnám nedošlo (alespoň k těm finančním), projekt byl opět svěřen do péče neznámému tvůrci (David Yates zpočátku děsil ještě víc než jeho předchozí kolegové, byl to převážně televizní tvůrce, kritika byla po čtvrtém díle značně obezřetná a první ukázky taky nenaznačovaly, že by měla kvalitativně série přejít do úplně jiných končin), který si nejen nebude nárokovat horentní honorář, ale také bude zvyklý na úspornější zacházení s rozpočtem.
Nových lokací výprava na zbudování moc neměla (musela se postavit jen Komnata Nejvyšší potřeby, miniatura Prasinek pro celkový záběr na městečko a především Atrium a odbor záhad ministerstva – soudní síň už byla připravena od minula) a produkce plně využila všech stávajících lokací z předchozích filmů. Běžnou se stala i délka vlastní produkce, která ač trvala stejně jako v případě čtyřky kolem deseti měsíců, už nebyla ve filmovém světě ničím výjimečným. V post-produkci ovšem měli plné ruce práce přinejmenším tolik, kolik při díle minulém. Poprvé v sérii se začalo masově využívat CGI kulis a celých backgroundů, síň věšteb vznikala v počítačích úplně celá. U pětky se také muselo začít počítat s výdajem na převod do 3D a to u závěrečné dvacetiminutovky, určeným pro velkoformátová kina IMAX.
Když popisuji, že k žádným finančním posunům od minula nedošlo, opravdu sem nepřeháněl. Marketing spolkl svých padesát milionů a film sám stál milionů 150. Ušetřené finance na výpravě putovaly do kapes především hlavní hvězdě filmu, který si za pátý zářez odnesl do banky 14 milionů a Rupert i Emma dostali miliony tři a nějaké drobné k tomu. Režisér dostal za pětku údajně jeden kulatý.

Samozřejmě taková čísla docela překvapují. Až na jednu výjimku série vydělávala k devíti set milionům a hlavní tahouni dostanou jen takové drobné? Inu, opět se musíme podívat trochu zpátky, neboť smlouvy podepsané hlavním triem byly napsané ještě před uvedením trojky v kinech. To znamená, že konkrétní částky v dokumentech nefigurovaly, ale herci byli přesto nemilosrdně k účasti upsáni. A samozřejmě dvoudílná smlouva víc jak se dvěma knižními díly počítala s čtyřkou rozseknutou ve dví. Pořád taky nebylo jasné, jestli nedojde k přeobrazení. Jednodílná čtyřka to prakticky všechno vyřešila za producenty. Podepsané smlouvy znamenaly, že hlavní trojka (a proto i veškeré zbylé dětské osazenstvo) zůstane do pětky a měnit herce za dvěmi třetinami série už nepřipadalo ani v úvahu. Filmařům navíc přálo mimořádné štěstí. Dan rozhodně do závratných výšin nevyrostl (a posilovnu začal navštěvovat až před dílem šestým), Rupert s delšími vlasy vypadal mladistvěji už ve čtyřce a Emma, no, řekněme, že i když jí bylo relativně štědře naděleno na figuře, za kterou se určitě nemusí stydět, školní hábity se hlubokými výstřihy rozhodně nevyznačují. A když už byl na jednom plakátu k filmu dekolt pod zvlášť propasovaným svetříkem Hermiony pro puritánské Američany přespříliš, digitálně jí ho zmenšili (což nezůstalo u fanoušků mužského pohlaví bez povšimnutí a šikovné ručičky fandovy obrázek taktéž upravily, ovšem poněkud jiným směrem).
Pětka ovšem všechny velice mile překvapila. Filmové fanoušky kvalitní filmařinou, fandy částečně věrným duchem knihy a producenty druhými nejlepšími výdělky v sérii (do té doby) – 292 milionů ze zámoří, ze zbytku světa 646 milionů v součtu dávají krásných 938 milionů.

Princ dvojí krve, film v nejvýdělečnější sérii planety, se i přes veškerý maximální komfort potýkal s řadou drobnějších zádrhelů. Zpočátku vše ovšem vypadalo nad míru pozitivně. Ještě před premiérou pětky byl na post režie usazen opět David Yates (někteří to před premiérou komentovali jako největší šílenství – neznámé jméno přesvědčilo především až filmem samotným, trailery zpočátku opravdu klamaly tělem a po premiéře se ti stejní novináři stejně hlasitě za svou neprozřetelnost omlouvali a blahořečili tvůrce, že na šestku bude dohlížet stejný šikula jako posledně) a i přes křížící se post-produkci pětky začal pracovat na pre-produkci šestky. Produkce odstartovala v září 2007 a skončit měla v květnu příštího roku. Protáhla se ovšem o víc jak tři měsíce a i když post-produkce jela stejně dlouho a filmaři ujišťovali, že vše bude včas hotovo, publicisti (především ti bulvární) začali hlásat do světa, že to další Harry na plátna kin v předem avizovaný termín půlky listopadu roku 2008 nestihne. Když se jim více znalí fandové vysmívali, že opět trousí nemalé žvásty, asi netušili, že se i ten největší bulvár může jednou trefit do černého, i když pomyslná střela vyletěla z úplně jiného směru.
Rok 2008 byl u studia Warner Bros všechno, jen ne klidný. V červenci toho roku Temný rytíř vydělal celosvětově miliardu dolarů a i přes relativně finančně bolestivé počiny typu Speed Racera bylo na tom co se týče meziročních srovnávacích tabulek v rámci velkých studií nejlépe. Na druhou stranu měli na přelom jara a léta v roce 2009 přichystanou komikovou adaptaci kultovních Watchmenů, plnící i funkci hlavního kasovního taháku toho roku (mělo k tomu nepopiratelné důvody, za filmem stál stejný tým jako v případě veleúspěšné Třístovky). Ovšem film se z čista jasna dostal do nečekaných potíží. Ne tvůrčích, ne finančních, ale právních. Celou kauzu by tu bylo zbytečné rozebírat - vyřešila se, hlavní je, že v září roku 2008 nemělo studio na celý rok v podstatě žádný stoprocentní úspěch v kapse (v hlavní letní sezóně se ještě dělila s dalším studiem o čtvrté Terminátory, kteří představovali taktéž riziko – které se taky vyplnilo). Celá situace (enormní tržby za rok 2008 a předpokládaná mizérie pro rok 2009) vyústila v jedinou možnou výchozí situaci – šestý Harry Potter se posune v distribučním plánu o celých osm měsíců na nejprestižnější startovací termín v roce. A aby uklidnili rozzuřené davy fandů, vydalo prohlášení, že i když by to filmaři jistě stihli včas (i přes prošvihlé deathliny) vlastně na tom budeme lépe, protože na sedmou část nebudeme muset čekat dva roky, ale jenom rok a půl. Uff, PR oddělení se asi zapotily, když už vydaly i tohle prohlášení. Každopádně studio nehodlalo nechat nic náhodě a film si kasovně pohlídat především vydatným marketingem.

Ten se oproti minulým dílům téměř ztrojnásobil! 150 milionů navíc představuje částku, která v té době, ani dnes, není ani zdaleka považována za standardní. Ovšem co naplat, posun premiéry tak netrpělivě očekávaného filmu je vždy velice bolestivý a studio si jednoduše nemohlo dovolit, aby film zklamal. V průměru co tři týdny nás tak bombardovaly nové a nové sestřihy trailerů a dalšího videomateriálu, topili jste se v kvantech rozličných posterů (na které jste mohli narazit doslova na každém kroku) a o filmu se pravidelně mluvilo snad i v Ženě a život, hned pod zaručeným receptem babičky Růženky na drobenkový rebarborový koláč.
Náklady na samotný film také patří do ranku těch největších. Snímek vyšel na úctyhodných 250 milionů dolarů. Skok z průměru do předražených vod, kde prozatím spočívaly jen ty největší blockbustery po uši plné akčních a vizuálních orgií se v době, kdy byly náklady publikovány, jevil jako jasné vytunelování studiových zdrojů. Popravdě ovšem o tunel zřejmě nešlo, neboť záhy vyšly najevo informace, které mnohé vysvětlovaly. A film, i přes komorní nádech (slovní spojení konverzační drama za dvě stě padesát milionů dolarů bylo jedno z nejvtipnějších, bohužel ale také nejpravdivějších) rozhodně nepůsobil levným dojmem.
Už tak nádherná kamera a nasvícení snímaly výpravu vskutku impozatní. Nešetřilo se rozhodně na ničem. Ať už to byly exteriéry městské (natáčet v centru Londýna nikdy nevyjde na zanedbatelné drobné - porovnejte třeba s Prahou, kde pronájem a uzavření jedné historické ulice vyjde na 200 tisíc českých korun na jeden natáčecí den pro komerční produkci a Londýn je cenově odhadován na nějaký trojnásobek), přírodní, či vesnické, nebo reálné interiéry (Oxfordská univerzita si opět zahrála Bradavickou knihovnu a Londýnské kostely se od dob Tajemné komnaty opět blýskly hradními koridory) opět spolkly poplatky za pronájem. A i když se opět ve velkém využívalo stávajících kulis z kouzelnického světa, nové se přesto postavily. Pro finále byla vytvořena obří výprava jeskyně s falešným medailonkem, postavily se nové zákoutí Bradavic v čele s Astronomickou věží, nově se postavil lokál U tří košťat (ve trojce se mihnul jen jeho salónek), rozšířila se příčná ulice, vybudoval se spektakulární obchod Kratochvilných kouzelnických kejklí a ve studiích vzniklo i celé okolí Doupěte. Ovšem zaručeně nejvíc bere dech fakt, že pro film se postavila celá mudlovská ulice se sirotčincem, kde vyrůstal Tom Riddle. Velice nákladná scéna, která se ve filmu objevila ve třech záběrech. A ano, exteriér to není.

Moře zelených bankovek spolykala i postprodukce v trikových odděleních. Pokud něčemu prospěl posun premiéry, byla to rozhodně triková stránka věci. Harry Potter byl vždy projekt, na kterém se podílí více trikových studií, v čele s ILM (které zní v tiskových zprávách nejzvučněji), tak, aby se obsáhlá práce na mnoha set záběrech stihla. U šestky ve chvíli, kdy bylo jasné, že se do kin dostane o víc jak půl roku později se však práce nezastavily, David Yates, v průběhu natáčení Prince oznámený na postu režie i na posledním dvoudíle, se věnoval jak přípravám (a později i natáčení) sedmičky, tak dokončení šestky. Musel jen stihnout film sestříhat do finální podoby a ostatní složky filmu mohl sledovat už s menší důsledností (je běžným zvykem, že režie v dnešní době na tvorbu CGI, hudby a zvukového mixu nedohlíží zpoza zad odpovědných osob, ale denně si přehrává večer denní práce a ty detailně komentuje - a jeho názor, či kritika pro konkrétní osoby neznamená přání, nýbrž rozkaz). Pracovalo se ovšem na plné obrátky, i když by se výsledek dal stihnout na původní termín. A počítačové triky vskutku dodnes vyhlížejí špičkově (poprvé a myslím, že bohužel i naposled v celé sáze). CGI je v plné míře přítomno například ve velkém akčním úvodu, backgroundy tvořené počítačem jsou v průměru ve dvou třetinách filmu. To vše si žádá finanční krytí, které patří ve filmařině k jedněm z nejnáročnějším.
Veletoky bankovek ovšem plynuly i jinými směry. Hlavní osobnosti projektu si konečně přišly na velice, ale opravdu velice zářivé sumy. Předně šestka pro Davida Yatese neznamenala jen další filmařskou výzvu a minimum času na spánek, ale také po dlouhé době opět zvednutí sumy na výplatní pásce. Oficiální suma uvedena není, ale odhady mluví třech až pěti milionech dolarů za práci na šestce. Oproti Chrisi Columbusovi a jeho Tajemné komnatě je to pořád poloviční výplata, ovšem i tak si myslím, že Yates si nijak nestěžoval.

Stěžovali si ovšem jiní aktéři. Rupert Grint to sice bral z trochu jiné strany, kdy si stěžoval, že v pětce měl opravdu málo filmového prostoru a jeho part nejen, že ve scénáři dosti utlumili, ale výsledným sestřihem téměř zařadily na úroveň bezvýznamných štěků. Emma Watson ovšem řešila mnohem zemitější problém - scénář z ní od třetího dílu víceméně dělá hlavní herečku - a to otázku finanční. Vzhledem k roli, která je pomalu stejně významná jako ta hlavní, jí honorář, u pátého dílu téměř pětkrát skromnější oproti Radcliffovi, nepřipadal adekvátní. A sám Daniel si také nemyslel, že by měl dostávat jen nějaké ty drobné, když filmy, v jejich čele stojící, vydělávají sumy blížící se miliardě dolarů. A vzhledem k tomu, že dobře věděli, že studio o ně stojí a nejsou podepsány žádné smlouvy, mohli začít tvrdě vyjednávat. Jak jistě tušíte, studio nemělo na vybranou a na požadavky trojlístku přistoupilo. Rupert nejenom, že dostal přidáno na filmovém prostoru, ale také si vyjednal totožné platové ohodnocení, jako Emma. To činilo 15 milionů na každý následující díl, bez ohledu, zda to bude díl podle celé jedné knížky, či jen její části. Ano, studio už začalo zřejmě uvažovat o rozdělení sedmičky a muselo to do smluv zahrnout. Daniel si vyjednal ještě lepší podmínky, kdy za každý další díl dostane 20 milionů (což není takový razantní skok, jako v případě Emmy a Ruperta), ovšem k pevné částce na dřevo si ještě vysmlouval i procenta ze zisků v kinech. Tímto způsobem se mu podařilo vyinkasovat za šestý film úctyhodných 28 milionů (většinou bývají zisky z procent vyšší, ale o tom za chvíli). Pokud počítáte se mnou, znamená to, že do samotných nákladů na šestku se muselo zahrnout celých 50 milionů jen na platy hlavního trojlístku a najednou nejen, že se těch 250 milionů nezdá mnoho, ale rovnou si člověk říká, že se filmařům povedl docela solidní kousek - opět, film nepůsobí ani přinejmenším, že by se někde na úkor hereckých výplat někde šetřilo.
Proto taky nastává otázka, jestli se těch 400 milionů dolarů vložených do Prince producentům navrátilo. No, nejdříve řeč čísel – v Americe šestka dokázala nastřádat velice solidních 302 milionů a jako druhý díl série přeskočila (i když jen o necelé dva chlupy) tří set milionovou laťku, ve světě si také nevedla špatně a na své konta si připsala dalších 632 milionů dolarů. Celkově to tedy dělá slušných 934 milionů, což s přehledem navíc stačilo i na první příčku v meziročních hollywoodských součtech.

Slušné ovšem zřejmě jen pro širokou veřejnost. Studio totiž hned jedním dechem v létě roku 2010 dodalo, že ač přes první místo v žebříčku byl šestý díl prodělečný. Ano, čtete správně. Pokud si ještě pamatujete na text tomuto článku předcházející, určitě si pamatujete, že k čisté sumě putující k producentům zhruba dojdeme, pokud oficiální sumu vydělíme dvěmi. To znamená, že zhruba 465 milionů se na kontech Warnerů objevit muselo. Ovšem jak sem říkal, tahle formulka nefunguje pokaždé. Nejprve řekněme, že nějaká ta procenta si nárokuje paní Rowlingová. Poté se musí ještě pamatovat na Daniela Radcliffa a potterovské producentské duo určitě také bude chtít nějaké ty drobečky. 400 milionů rozpočtu znamená, že čistý zisk činí jen nějakých 65 milionů. Odečtěte si procenta výše zmíněných a určitě i dalších osob, to, že některé státy nevracejí celou polovinu a už je jasné, proč Warneři takovou zprávu do světa vypustili. A zlé jazyky mohou ihned dodat, že si studio tímto prohlášením hlídá i kohoutek ústící do státních pokladen. Tato varianta je určitě také možná, ovšem nezapomínejte, že i přes velice hrubý popis, co se snažím v tomto článku nastínit a to ještě dosti mlhavými čísly, jsou u účetních Warnerů přece jenom velmi podrobné finanční zprávy a účetní knihy a přes zjevné důvody, proč je veřejně nezveřejňují široké veřejnosti, jsou přesto přístupny zákonným finančním složkám.

Tak, úspěšně jsme se dostali k poslednímu dílu, bohužel tady vás musím zklamat. Zatím jsou jen velice mlhavé náznaky, co a za kolik. Zřejmě si nechávají celou finanční stránku pro zveřejnění až k poslednímu dílu. I tak jde několik zásadních věcí říct – zaprvé, že jsme od minula trochu polevili v propagační kampani. Ta ani zdaleka nebyla tak intenzivní jako minule, přesto bych ji ani nijak závratně nepodceňoval. Skromný můj odhad by byl někde kolem pětasedmdesáti až jedno sta milionů dolarů. Film sám je pak odhadován také v docela velikém rozptylu – odhaduje se od 150 po 250 milionů. Sám to odhaduji na zlatou střední cestu, tedy 200 milionů dolarů. Výprava rozhodně levná nebyla, trikově je film velice vyvážený a především musíme pamatovat na smlouvy z minula, které jasně říkají, že jen hlavní trio spolklo minimálně padesát milionů (20 Dan, 2x15 Emma a Rupert).
Přesto můžeme alespoň zmínit, jak si prozatím první Relikvie vedou a že si nevedou špatně – 293 milionů z Ameriky a 656 milionů ze zbytku světa dává celkově, ano, 948 milionů dolarů, což činí Relikvie druhým nejúspěšnějším filmem v sérii, desátým nejvýdělečnějším v historii a třetím nejúspěšnějším za minulý rok (předběhly je třetí Hračky a Burtonova Alenka, oba projekty na rozdíl od Pottera ovšem měly výhodu třetího rozměru a tím i dražších lístků).
Závěrem ještě hrubé vyhlídky závěrečného dílu. Tady se mnou zřejmě nebude souhlasit můj redakční kolega Šohaj, ale jsem si téměř jistý, že se konečně dočkáme jednak porážky Kamene mudrců, jednak zdolání magické hranice jedné miliardy dolarů. Jedinými dvěmi argumenty pro toto tvrzení mi je fakt, že druhé Relikvie půjdou do kin vybaveny třetím rozměrem a že na potterovské filmy zřejmě chodí stejné množství lidí. Celosvětové výsledky posledních třech dílů a souhrnné tržby z Ameriky budiž mi důkazem. Pořád se ještě můžeme nechat překvapit, i když je pravda, že už to nebude trvat dlouho…

Několik poznámek pod čarou:

Jakékoli finanční sumy, ať už nákladové, či ziskové jsou počítány BEZ započtení inflace. Něco málo jsem k tomuto tématu nakousl minule, takže chápete, proč jsem tak činil. Pokud přesto ne, rád vám situaci osvětlím v komentářích (pokud toho budu schopen).

Čísla, zejména honoráře herců, se vyhledávají na internetu dost špatně, jelikož narazíte na spoustu protichůdných čísel. Snažil jsem se brát ze zdrojů pokud možno nejdůvěryhodnějších, tak jako tak ovšem tyto částky berte jako spíš navádějící k nějaké ucelené představě, než k přesným počtům.

Pro slabší osoby jen doplním, že hlavní trio se aktivně věnuje dobročinné činnosti a že se na tyto aktivity zaměřuje i Rowlingová, netřeba připomínat.

Pokud jste náhodou přeskočili předešlou část, přesto by jste si ji přečetli a nemůžete se jí dohledat, naleznete ji ZDE.

Pokud vás něco zaujalo, ale nevěnoval jsem tomu valnou pozornost, klidně se v komentářích ozvěte, rád se pokusím dotaz zodpovědět.

Informace jsem čerpal: z různých čísel časopisů Premiere a Cinema, serveru boxofficemojo.com, the-numbers.com, imdb.com, wikipedie a dalších.

Velké poděkování patří uživatelce Jája, která mi udělala veškerou korekturu (krom slohové). Veliké díky!

 
 


Komentáře
Autor: Anonym [89.31.164.66] Datum: 2011-02-14 16:45:35

poděkování
Autor: Anonym [89.31.164.66] Datum: 2011-02-14 16:49:06
V první řadě se chci omluvit za ten bezpředmětný, bezvýznamový komentář nad tím a prosím smažte ho. 
 
V druhé, významnější řadě, bych chtěl moc poděkovat Karlosovi za tento jistě skvělý článek. A proč jistě? Jelikož si ho chci přečíst hned, ale odbíhám tak si ho přečtu po kouscích a následně lépe a více než kladně zhodnotím. Nicméně ještě jednou díky. A chtěl bych se tě zeptat jestli bych mohl pár tézí použít do referátu samožřejmě s uvedením zdroje..?
KARLOS
Autor: Anonym [88.102.65.7] Datum: 2011-02-14 17:00:21
Jistě, proč by ne ;)...
Autor: Anonym [89.31.164.66] Datum: 2011-02-14 17:56:09
tak jsem to nějak postupně dolouskal a super, great job! ikdyž trochu mínus za to, že jsem trpěl ztrácením se v řádcích a trochu většímu množství závorek (docela mě to vyvádělo z tématu) a trochu rozdělení na celky. 
 
Jinak po stránce obsahové 1*. Moc se mi líbí, jak zapojuješ ostatní filmy a celkový výklad o rozvýjení ságy po takové dlouhé době. Jen mě zaráží až překvapuje takovej propad Azkabanu oproti předešlým, když je to podle mě jeden z nejlépe zpracovaných předloh fantasy světu. Sice trochu stereotypní zapojení vlkodlaka, ale nádherné zpracování hypogryfů a mozkomorů. 
 
Tak bych chtěl hlavně ještě jednou poděkovat. Díky Karlosi :)
KARLOS
Autor: Anonym [88.102.65.7] Datum: 2011-02-14 18:20:29
Jak by řekl Cimrman, někdo je neschpný myšlenku opustit, někdo ji není schopný udržet ;)... Ty závorky je prostě můj trademark ;)... 
 
S nějakým odřádkováním by sem si pohrát mohl, je pravda, že takto je to dost nepřehledný....
Autor: Janette Baborake Datum: 2011-02-14 18:43:46
Wow.. Ještě že příští týden máme volno, už vím, jak ho strávím - budu číst tento článek :)
Autor: Aries Datum: 2011-02-14 19:10:31
Karlosi, článek je moc zajímavý. Ale ještě než se ozval anonym 89.31.164.66,chtěla jsem podotknout něco podobného. Určité grafické rozčlenění, třeba i dílčí nadpisy k jednotlivým odstavcům, nebo případně rozdělení na několik kratších textů by článku určitě prospělo, protože čtenář po chvíli vypadne ze soustředění, byť ho uváděná fakta skutečně zajímají.
Autor: Janina Datum: 2011-02-14 20:09:13
Díky Karlosi, v sobotu si to přečtu, v tyto práci nabité dny mi již zbývají síly pouze na dovlečení se domů, sprchu a spánek. Na jakékoliv náročnější téma zírám stejně jako andamanský idián na metro. :eek
Autor: KARLOS Datum: 2011-02-14 21:34:35
Díky za slova chvály :)... Nápravu v rozčlenění textu udělám pokud možno co nejdřív... 
Janina: jj, původně to mělo vyjít už v sobotu, tak, ayb text visel na síti mimo pracovní den... Bohužel sem to dopsal hodně pozdě a když sem to posílal Jáje na korekce, bylo jasný, že u toho taky něco málo času stráví... A i když mi to poslala dle mého bleskovou rychlostí v neděli odpoledne, tak do toho opět něco vlezlo... Tak ale nepředpokládám, že by se to na hlavní straně do příštího weekendu nějak zastavělo dalšími novinkami, které teď poněkud nejsou ;), takže text bude snad viditelný viditelný...
Dombledore
Autor: Anonym [78.157.167.158] Datum: 2011-02-14 21:47:57
Skvěle, Karlosi, 
jen tak dále. Skvěle propracované. Obdivuji tě. Já jsem na Harrym závislý(ač nerad to přiznávám),ale takhle dlouhý článek(a tak přessný)bych nikdy nenapsal. Možná bych měl tip pro tebe: zkus udělat takový podobný článek o knihách o Harrym Potterovi. To by taky nebylo k zahození. Teď jsem slyšel nějakou fámu(snad to nebude), že má být osmička(jako kniha). Že to má být jako nějaká encyklopedie. Nevím, ikdyby to napsala Rowlingová, tak asi teď ne. Možná za pět let. Nevím, uvidíme. Jsem zvědavý, jestli někdy v budoucnu bude remake Harryho Pottera. Nevím, jestli by to bylo dobré. Skoro všechno, co je první, je vždy nejlepší(Piráti, Shrek, a další filmy). Už se těším, až vyjde nějaký trailer na poslední film. Už by to mělo být co nevidět.  
Tak jo, co nevidět se tu zase objevím. Máte to ale dobrou stránku. Jste skvělý tým, ikdyž se Šohajem nesouhlásím, že Part 2 nepřekročí hranici miliardy dollarů. 
Váš Dombledore(víte co to znamená?)
Autor: lordbaal Datum: 2011-02-14 22:22:55
Vynikajúci článok, už som sa naň tešil ;)
Autor: Jája Datum: 2011-02-15 11:42:23
Karlosi, já ti své řekla už v neděli :)
 
Pro ostatní: Karlos to vzal od začátku, tak kdybyste chtěli zavzpomínat... ;)  
 
http://www.youtube.com/watch?v=EDMm4NQPEgs&feature=player_embedded 
 
Je fajn, že všech 7 dílů bylo natočeno se stejným hereckým obsazením. Já bych neměníla :)
huh
Autor: Anonym [213.192.55.18] Datum: 2011-02-15 13:29:30
Tyjo, to je super... trochu se z tady z té stránky stává ekonomický žurnál!
DVD
Autor: Anonym [90.176.51.25] Datum: 2011-02-15 15:55:17
http://www.amazon.co.uk/Harry-Potter-Deathly-Hallows-Part/dp/B003U9VLKG/ref=sr_1_1?ie=UTF8&qid=1297781593&sr=8-1
Autor: Sohaj Datum: 2011-02-16 02:11:58
Wow, smekám před Karlosem:) 
 
I když ta miliarda...:)
Lil
Autor: Anonym [92.62.224.5] Datum: 2011-02-16 15:47:43
Páni! :grin Dan byl vážně roztomilý dítě, škoda, že mu něco z toho nezůstalo.  
Pro Karlose: Moc díky za skvělý článek. Čte se to jedním dechem, i když to není beletrie ;). Nikdy bych nečekala, že si zrovna na HP stránkách budu rozšiřovat obzory v oblasti financování filmů :grin .
jajinka
Autor: Anonym [89.24.5.32] Datum: 2011-02-16 18:45:14
byl vážně moc roztomilej, uplně mi to zvedlo náladu :) jinak pěkný článek ;)
myšák
Autor: Anonym [90.180.202.116] Datum: 2011-02-18 15:07:14
skvělej článek, myslím, že jsem našel další web, který bude pravidelně navštěvovat, za to díky 8)
Autor: Winky Datum: 2011-02-18 20:56:46
Tak jo, tenhle článek jsem četla natřikrát. Něco ve škole, něco doma, něco u kamarádky . . a nakonec se mi to vechno stejně vykouřilo z hlavy a tak jsem si to přečtla všechno teď znova najednou.  
 
Takže KARLOSI, mnohokrát děkuji za tenhle, pro mě moc poučný, článek. Napsat ho muselo dát neuveřitelnou námahu a já jsem moc ráda, že sis ji dal, protože to bylo skvělé a užitečné počtení :D 
Děkuji .. . :))
Lingin
Autor: Anonym [90.180.20.205] Datum: 2011-02-23 16:55:15
Asi nejsem jediná kdo si toho všiml, ale Karlosovy články jsou VŽDY dlouhé:):) ale tohle už je fakt masakr:) Jinak dík za článek, sice vyčerpávající ale poučny:):) A s tím překročením miliardy...no snad by se to mohlo povést, souhlasím že 3D by tomu mohlo dost pomoct,já osobně na to mám v plánu jít ve normálně v 2D i ve 3D..takže uvidíme:)
Autor: Janette Baborake Datum: 2011-02-25 11:47:44
To já taky.. :) Myslíte, že bude i D originál najednou? Já bych na to určo šla, i víckrát.. :)
jajinka
Autor: Anonym [46.13.34.81] Datum: 2011-03-05 22:32:17
neslyšeli jste o tom že za rok chtějí někde v Anglii otvírat něco spojenýho s Harrym? :) nějaký natáčecí kulisy nebo co? :)
re:jajinka
Autor: seamus11 Datum: 2011-03-06 09:01:26
Jj. Leavesden Studios (kde sa natáčali filmy) poskytne svoje priestory a kulisy ako expozičnú atrakciu...
Autor: Anonym [90.180.121.118] Datum: 2011-03-06 10:43:20
Wow..! :)
xD
Autor: Janette Baborake Datum: 2011-03-06 13:44:23
Bože, já jsem z toho nemohla: 
http://www.nytimes.com/imagepages/2011/03/06/RADCLIFFE-Jp-1.html
Pro Janette...
Autor: Jája Datum: 2011-03-06 15:45:39
Hrozně by mě zajímal tvůj názor na tuhle tvoji vrstevnici - z té můžeš? 
http://www.youtube.com/watch?v=g_Sswz-bGXg&feature=topvideos
jajinka
Autor: Anonym [89.24.7.85] Datum: 2011-03-07 18:37:41
seamus11: díky za info, to bude super, určitě se tam pojedu podívat :)
Autor: Anonym [88.103.209.35] Datum: 2011-03-08 15:06:03
A co výdělky v u nás v Čechách, kolik trží z kin????? 
 
Díky

Komentáře vyjadřují názory čtenářů. Redakce nemůže ovlivnit jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstranit.

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.

< Předch.   Další >
Tento web je provozován soukromou osobou
a nevztahuje se na něj Nařízení GDPR