|
Školní docházka měla na Joanne velký vliv. První základní škola, na
kterou nastoupila vypadala spíš jako viktoriánská kaple a byla vedena v
liberálním duchu. Děti měly hodně kreslení, keramiky a psaní, což malé
Jo plně vyhovovalo. Ovšem když se Rowlingovi přestěhovali, musela Jo
přestoupit na školu v Tutshillu, kde už tak spokojena rozhodně nebyla.
V devíti letech se totiž ocitla ve spárech Sylvie Morganové,
nejobávanější učitelky na škole, která s největší pravděpodobnosti
sloužila jako jeden z předobrazů profesora Snapea. Paní Morganová si na
začátku roku rozdělila žáky s pomocí písemky z matematiky na ty chytré
a na hlupáky. Jo, která z předešlé školy neznala všechnu potřebnou
teorii, získala polovinu bodů a ocitla se mezi hlupáky. Do konce
školního roku dokázala přesvědčit paní Morganovou, že má navíc, ovšem
přesun mezi chytřejší půlku třídy nebyl zadarmo. Sylvie Morganová ji
přinutila vyměnit si místo se svou nejlepší kamarádkou.
V devíti letech zažila Jo ještě jedno trauma –
zemřela její oblíbená babička Kathleen, matka jejího otce. O mnoho let
později vzdala této ženě hold, když si ke svému jménu jako spisovatelka
přibrala její jméno. Svou druhou babičku ovšem už tak ráda neměla. A
není divu, prý svým psům dávala přednost před vnoučaty. Není tedy těžké
v ní vidět v Harryho tetu Marge. Můžete hádat třikrát, koho pojmenovala
po svých dědečcích, Erniem a Stanovi.
Další škola, kterou Jo navštěvovala byla střední Wyedean. Opět se jí
tam moc nelíbilo, ale když potřebovala chvilku oddychu, mohla si
alespoň zajít do laboratoře, kde její matka pracovala jako laborantka.
Anniným nadřízeným byl učitel chemie, který se dnes pyšní tím, že i on
inspiroval Jo k vytvoření postavy Severuse Snapea. Měl ve zvyku žáky
neustále vyvolávat a bystrá Joanne byla jeho častým terčem. Jak sama
přiznává, postavu Hermiony vytvořila podle svého asi jedenáctiletého
já. A tak nutnost dokazovat svoje schopnosti každou hodinu znovu a
znovu, navíc v předmětu, který ji vůbec nebavil, pro ni bylo do jisté
míry stresující.
Ke konci studia na Wyedeanu se z třídní šprtky vyvinula populární a
ambiciozní dívka, která věděla, co chce. A to bylo studium angličtiny
na Oxfordu. Od učitelů dostala doporučení a přijímací zkoušky složila
obstojně, ovšem hlásila se ze státní školy, což tehdy znamenalo velké
mínus. Nakonec ji nevzali. Jo se tedy rozhodla pro univerzitu
vyhledávanou převážně volnomyšlenkářskou nižší střední třídou – Exeter.
Na nátlak rodiny se vzdala svého snu a místo angličtiny začala studovat
francouzštinu. Svého rozhodnutí sice později litovala, nicméně studium
na Exeteru ji poskytlo příležitost se osamostatnit a osvobodit tak
rebelku, která v ní už dlouho dřímala.
Po dokončení vysokoškolských studií se Jo protloukala jak se dalo a
často střídala zaměstnání. S přítelem se chtěli přestěhovat do
Manchesteru a právě na zpáteční cestě vlakem po úmorném vybírání bytu,
ji poprvé napadla postava brýlatého chlapce, který nevěděl, že je
kouzelník. Od této počáteční myšlenky se v Joannině hlavě rychle
rozvíjel Harryho příběh, a než Jo dojela zpátky do Londýna, měla už
vymyšlenou většinu hlavních postav. Nebylo to zdaleka poprvé, co zažila
ono vzrušení z právě se rodícího příběhu, podle jejích slov však do té
doby ještě nic tak silného nezažila. Ovšem ten rok nepřinesl jenom
radost ale i velký zármutek. Těsně po Vánocích zemřela její teprve
pětatřicetiletá matka. Po několika letech boje podlehla roztroušené
skleróze.
Jo se s matčinou smrtí těžko vyrovnávala a rozhodla se, že změna
prostředí jí pomůže. S rozpracovaným prvním dílem Harryho Pottera a
hromadami poznámek ke zbytku série odjela učit angličtinu do
Portugalska. Pracovala převážně odpoledne, takže na psaní měla konečně
dostatek času. V Portugalsku také poznala svoji další lásku, studenta
žurnalistiky Jorge Arantese. Jejich vztah však nebyl šťastný, Jorge byl
temperamentní a žárlivý. Jo nicméně Jorge milovala a zanedlouho
otěhotněla, o dítě však přišla. Podle Jorge je tato smutná událost
ještě více sblížila a rozhodli se, že se vezmou a pokusí se opět o dítě
jak jen to půjde. A nakonec se také podařilo. Jo se narodila dcera
Jessica, kdyby dítě bylo chlape, jmenovalo by se Harry. Bylo však
veřejným tajemstvím, že Jorge má násilnickou povahu, jejich vztah se
pomalu ale jistě hroutil. Všechno vyvrcholilo o několik měsíců později,
když Jorge vyhodil Jo z bytu, kde bydleli. Prý mu řekla, že už ho
nemiluje. S pomocí známých z jazykové školy se jí alespoň podařilo
získat zpátky Jessicu. Hned na to se vrátila do Velké Británie a po
zprávách, že Jorge se vypravil za ní, požádala skotské úřady, aby mu
zamezili styk jak s ní, tak s dcerkou.
Jo se s malou Jessicou odstěhovala do Edinburghu. kde bydlela její
sestra Di. Jako matka samoživitelka bez práce na tom byla tehdy hodně
špatně, jak z peněžní stránky, tak psychicky. Ocitla se na podpoře,
měla pocit, že selhala, upadala do depresí. Právě tehdy se v její mysli
zrodili mozkomorové. Východisko z beznadějné situace viděla ve vydání
prvního dílu Harryho Pottera a v získání místa učitelky. Časem se jí
podařilo obojí.
Hned druhého literární agenta, kterého Jo kontaktovala, rukopis prvního
dílu zaujal. Byl to Christopher Little, zabývající se převážně
kriminálními thrillery. Byl přesvědčen, že na dětské literatuře se nedá
vydělat a také to Jo řekl. Trvalo rok než se jim podařilo najít
vydavatelství, které by bylo ochotné dát šanci knížce, která je prý tak
dlouhá, že ji děti vůbec nebudou chtít číst. Nakonec přece jenom našli,
nakladatelství Bloomsbury za prvního Harryho zaplatilo z dnešního
pohledu směšných 1500 liber. Jo byla nadšená, splnil se jí celoživotní
sen. Kniha vyšla v nákladu 5 000 kusů a recenze byly
příznivé. Zanedlouho po vydání ve velké Británii
projevili o první díl i američtí nakladatelé. Licenci nakonec vydražil
pro Scholastic Arthur A. Levine a to za 100 000 dolarů. Bylo tak
rozhodnuto o americkém vydavateli a události nabraly rychlý spád.
Harry se hned od počátku držel v žebříčku bestsellerů a na Tajemnou
komnatu, která vyšla rok po prvním dílu, už čekali první věrní
fanoušci. I filmový producent David Heyman sledoval vzestup Harryho
hned od začátku, ale to už je jiný příběh.
S obrovským úspěchem Harryho Pottera se na J.K. Rowlingovou konečně
usmálo štěstí i v osobním životě. Provdala se za anesteziologa Neila
Murraye, se kterým už má dvě děti. V současné době se plně věnuje
rodině a začít psát poslední díl série by měla začátkem roku 2006.
|
